MYSTIKA ZÁPADU - Jan Stern

Více informací:

Provokativní freudovské průniky do sociologie.

podtitul: Sociologické eseje

vazba: brožovaná

formát: 19x12 cm, 328 stran

rok vydání: 2009, vydání 1.

Anotace: Proč je major Zeman méně ideologickým než Chalupáři a Notting Hill? Proč je dobře, že Sigmund Freud nevlastnil digitální fotoaparát? Co mají společného Jana Bobošíková a Julius Fučík? Co dosvědčují fantazie o homosexualitě Václava Klause? Je pivo českým národním totemem? Proč má Avril Lavigne falus a Babička Boženy Němcové ne? I takové otázky si klade esejista Jan Stern, který se freudovským pohledem snaží tentokrát obohatit především sociologii.

Úryvek: Ochrana stavu zdůrazněným střetem, to je trik, který odhalil již Roland Barthes. V 70. letech na něj navázal především Stuart Hall, podle nějž všemožné střety, které média zprostředkovávají (např. investigativní novináři versus zkorumpovaní politici), jsou jen vyvoláváním iluze mnohosti zájmů. Tato iluzivní mnohost je ve skutečnosti výrazem zájmu jediného: dokázat, že kapitalistické uspořádání je koneckonců jediné možné, neboli zakrýt střetem zájmů iluzivní zájmy třídní.

Pokud někomu sousloví „třídní zájmy“ zní příliš disharmonicky, řekněme třebas, že jde o zájmy, které jsou z podstaty systému neobhajitelné, a proto zakrývané a všeobecným rykem proměňované nenápadně v zájmy nevyslovitelné. Neboli: musí-li jistá část společnosti obětovat realizaci svého Já pro to, aby se uživila, a pro to, aby společnost fungovala, musí vysoce složitá společnost vynaložit maximální úsilí k tomu, aby této části společnosti nabídla obraz světa, v němž zásadní rozpor jejich životů zůstává nevysloven či je nějak skrytě kompenzován.