Knižní obchod
ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
___________________________
Naše tipy pro jarní čtení:
STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík
Fotografie s úryvky textů a básněmi, kniha pro potěšení.
Naše cena: 222 Kč
ŠUMAVA JAKO MALOVANÁ – Jan Kavale
Další z nádherných fotografických knih Jana Kavaleho.
Naše cena: 359 Kč
DOBRODRUŽSTVÍ KAPŘÍKA METLÍKA 2.– Jan Opatřil
Kapřík Metlík a jeho rybí přátelé zažívají nová dobrodružství.
Naše cena: 224 Kč
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
JANTAROVÉ OČI – Jaroslav Monte Kvasnica
Kvasnicova nejnovější kniha o vlcích.
Naše cena: 480 Kč
O šumavské železnici Volary - Pasov.
Naše cena: 162 Kč

Úvod » Zdravý životní styl » MATKY BEZ MATEK – Hope Edelmanová
Jak vychovávají ženy bez matek své děti.
celý název: Matky bez matek
autor: Hope Edelmanová
podtitul: Jak z nás ztráta matky utváří rodiče, kterými se stáváme
název originálu: Motherless Mothers
překlad: z angličtiny přeložila Lenka Ryšková
vazba: brožovaná
formát: 21x15 cm, 354 stran
rok vydání: 2010, vydání 1.
zajímavost: Kniha volně navazuje na předchozí autorčinu knihu Dcery bez matek.
Anotace: Když autorka dopsala Dcery bez matek, myslela si, že vyčerpala téma rané ztráty matky. Narodily se jí ale dvě dcery a ona zjistila, že její způsob výchovy vlastních dětí je hluboce ovlivněn ztrátou matky v dětství. Edelmanová provedla rozsáhlý průzkum, kterého se zúčastnilo více než tisíc žen, z něhož vzešly zásadní poznatky obsažené v Matkách bez matek. Kniha je hlubokou sondou do traumat, která zásadním způsobem ovlivňují výchovu našich dětí.
Úryvek: Děti jsou vyjímečně citlivé na matčina zranitelná místa a mohou se naučit, jak užívat hněv nebo odmítání jako manipulaci, aby dosáhly žádaného efektu. Colleen Russelová, které matka zemřela v jejích patnácti letech na předávkování drogami, si pamatuje, jak jednou jela v autě se svým starším synem, když mu bylo pět nebo šest let. ,,Zlobil se na mne a křičel ,Já se zabiju! “, vzpomíná. „A já jsem úplně zpanikařila. Okamžitě jsem zastavila auto a řekla jsem mu něco jako, Proč říkáš takové věci? On tehdy o mé matce nic nevěděl, ale je velmi intuitivní a zřejmě nějak přišel na to, že jsem v tom zranitelná. Myslím, že děti na kolektivní úrovni věci vědí, a tlačí je k tomu, aby na základě toho jednaly.“
Pro matku bez matky to snadno může vést k okamžiku, kdy z ní vyletí odpověď „Máš štěstí, že máš mámu, která se o tebe stará!“, nebo jen „Máš štěstí, že máš mámu!“. Dobrá polovina žen, se kterými jsem vedla rozhovor, si pamatuje, že to na dítě v podráždění, zlosti nebo frustraci vykřikla. Doslova každá žena si uměla vybavit, kdy se jí to honilo hlavou. ...