ŠKOLA MALÉHO STROMU - Forrest Carter

Více informací:

Příběh malého kluka vychovávaného indiánskými prarodiči.

název originálu: The Education of Little Tree

překlad: z angličtiny přeložil Lubomír Miřejovský

vazba: pevná bez přebalu

formát: 20x13cm, 184 stran

rok vydání: 2007, vydání 3.

Anotace: Osiřelého malého kluka se ujímají jeho dědeček a babička, Čerokíové. Dávají mu jméno Malý strom a učí ho moudrosti lesa a hor. Celá kniha je vyprávěna z pohledu Malého stromu. V jeho výchově se prolínají prvky čerokíjské kultury a také kultury skotské, protože jeho pradědeček byl Skot. Jsme ve Spojených státech třicátých let, v době prohibice a černého pálení whisky, to všechno Malý strom s dědečkem zažívá. Kniha je oslavou moudrosti původního indiánského života v sepětí s přírodou. V Americe se stala bestsellerem a postupně vyšla ve všech světových jazycích, byla také úspěšně zfilmována.

Úryvek: Babiččin táta se jmenoval Hnědý jestřáb. Řekla mi, že měl hluboké poznání. Dovedl chápat myšlenky stromů. Jednou, když byla malá holka, tátu popadla starost a říkal, že bílé duby na hoře jsou neklidné a mají strach. Na hoře, kde se procházel mezi duby, trávil mnoho času. Byly to velmi krásné stromy, vysoké a rovné. Nebyly sobecké, dopřály místo škumpám, tomelům, hikorám i bukům,aby živily divokou zvěř. Protože nebyly sobecké, měly hodně ducha a ten duch byl silný.

Babička řekla, že táta byl tak zachvácen obavami, že k nim chodil i v noci, protože věděl, že je něco v nepořádku. Potom jednoho časného rána, sotva se slunce vyhouplo nad hřeben, Hnědý jestřáb uviděl, jak se mezi bílými duby pohybují dřevorubci. Značkovali je a vymýšleli, jak je porazit a všechny dostat dolů do údolí. Když odešli, řekl Hnědý jestřáb,bílé duby začaly plakat. Nemohl ani spát. Sledoval dřevorubce, kteří pro své povozy vybudovali cestu do hor.

Babička řekla, že její táta promluvil s čerokíjskými muži. Rozhodli se, že bílé duby zachrání. V noci, když dřevorubci odešli a vrátili se do osady, Čerokíové rozkopali cestu a napříč vyhloubili jámy. Ženy a děti jim pomáhaly. Ráno přišli dřevorubci a strávili celý den opravováním cesty. Ale v noci ji Čerokíové rozkopali znovu. Tak to pokračovalo další dva dny a dvě noci. Potom tam dřevorubci postavili stráže vyzbrojené puškami. Celou cestu však uhlídat nestačili a Čerokíové hloubili příkopy, kde se dalo.

Babička říkala, že to byl úporný zápas, až byli všichni unaveni. Jednoho dne, když dřevorubci pracovali na cestě,padl na jeden z povozů obrovský bílý dub, povoz rozdrtil a zabil dva mezky. Řekla, že to byl nádherný zdravý strom, nebylo nejmenšího důvodu, aby padl, a přece se to stalo. Dřevorubci se budování cesty vzdali. Přišly jarní deště a dřevorubci se už nikdy nevrátili.

Babička řekla, že když měsíc dorostl do úplňku, uspořádali v porostu bílých dubů velikou slavnost. Tancovali při žlutém úplňku, bílé duby zpívaly, dotýkaly se navzájem větvemi a hladily i Čerokíe. Babička řekla, že zpívaly pohřební píseň za bílý dub, který položil svůj život na záchranu svých druhů; panovala přitom prý tak zvláštní nálada, že se téměř vznášela nad horami.

Tituly podobného zaměření

DCERY MĚDĚNÉ ŽENY - Anne Cameronová

Ženské indiánské legendy kmene Nutka se

Naše cena 178 Kč

KAŽDÁ MAMINKA JE MOZART - Vlastimil Marek

Fejetony o ženách, dětech a duchovnosti.  

Naše cena 151 Kč

PROČ DĚTI NEPROSPÍVAJÍ - John Holt

Cenná inspirace pro učitele a všechny

Naše cena 176 Kč