Knižní obchod
ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
___________________________
Naše tipy pro jarní čtení:
STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík
Fotografie s úryvky textů a básněmi, kniha pro potěšení.
Naše cena: 222 Kč
ŠUMAVA JAKO MALOVANÁ – Jan Kavale
Další z nádherných fotografických knih Jana Kavaleho.
Naše cena: 359 Kč
DOBRODRUŽSTVÍ KAPŘÍKA METLÍKA 2.– Jan Opatřil
Kapřík Metlík a jeho rybí přátelé zažívají nová dobrodružství.
Naše cena: 224 Kč
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
JANTAROVÉ OČI – Jaroslav Monte Kvasnica
Kvasnicova nejnovější kniha o vlcích.
Naše cena: 480 Kč
O šumavské železnici Volary - Pasov.
Naše cena: 162 Kč

Úvod » Zájmová literatura » EXPEDICE PEKING 40.000 KM 2. ČÁST - P. Hošťálek
Z Pekingu do Paříže v sedle motocyklu.
podtitul: Z Pekingu do Paříže
ilustrace: černobílé i barevné fotografie
vazba: pevná bez přebalu
formát: 24x17 cm, 173 stran
rok vydání: 2008, vydání 1.
Anotace: Cestami a necestami v sedle motocyklu Kawasaki W 650 z Pekingu přes mongolskou step a ruské dálavy až do Paříže po stopách historického závodu Peking-Paříž.
Úryvek:
Na výpadovce kupuji nezbytnou zmrzlinu, taky láhev kvasu a pak beru pořádně za plyn. A vzápětí ho zase ubírám! Silnice je tu zatraceně špatná, což mi ten policajt na rozloučenou říkal. Tvrdil, že po ní nedávno jel a že průměr padesát za hodinu na ní udělat nedokázal. Že to nejde. Dávám mu za pravdu.
Asi čtyřicet kilometrů za městem mi dochází benzín. Sahám pod nádrž a přepínám na rezervu. A uvědomuji si, že benzínku jsem míjel asi před kilometrem a že bude možná líp se ten kousek vrátit. Tak se otáčím přes silnici a najednou to lupne, motorka se nakloní k sajdě a mně je jasné, že zas někde něco prasklo! Ovšem. Tentokrát přední horní oko sajdkáru. Snad jen krokem se ploužím zpátky. Autodílnu tu nemají, ale za kioskem benzínky je aspoň čistý betonový plácek, kam je možné naskládat všechno, co musím ze sajdy sundat, abych se dostal k potřebnému nářadí. Oko, které uletělo, je naštěstí stejné s tím, co mi sehnali kluci ze zkušební dílny v Irbitu. A prasklý zbytek závitu, který ve šroubení zůstal, jde vytočit pouhou rukou. Mám jako obvykle štěstí. Nové oko je natočeno v mžiku, jen trošku upravuji zašroubováním délku šikmé vzpěry. Za půlhodinku jsem hotov i s vypitím vychladlého kafe a pokecáním se dvěma šoféry, kteří sedí venku a očumují, co dělám.
Slunce pomalu zapadá a já až sem ujel jen 116 kilometrů. Někdy se toho prostě moc ujet nedá, ačkoli má člověk velké plány a celý den maká, až se z něho kouří. I Borghese měl občas pocit, že se proti němu spikla celá Sibiř!
Zajíždím doprava do kopců, po hodně rozbité horské cestě. Jedu po ní daleko, točím to nahoru kolem nějakého bývalého lomu, který je plný odpadu a pak až ke kraji lesa pokroucených borovic. Je tu krásně, stromy voní, jen stan musím stavět na dost šikmé ploše. Bud v noci určitě ujíždět i se spacákem dolů a furt se kvůli tomu budit. Ale lepší flek, kde by se zároveň dal slušně postavit stan i motorka, tu najít nejde, tak to tak nechávám. A kromě toho už je taky tma...