Knižní obchod
ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
___________________________
Naše tipy pro jarní čtení:
STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík
Fotografie s úryvky textů a básněmi, kniha pro potěšení.
Naše cena: 222 Kč
ŠUMAVA JAKO MALOVANÁ – Jan Kavale
Další z nádherných fotografických knih Jana Kavaleho.
Naše cena: 359 Kč
DOBRODRUŽSTVÍ KAPŘÍKA METLÍKA 2.– Jan Opatřil
Kapřík Metlík a jeho rybí přátelé zažívají nová dobrodružství.
Naše cena: 224 Kč
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
JANTAROVÉ OČI – Jaroslav Monte Kvasnica
Kvasnicova nejnovější kniha o vlcích.
Naše cena: 480 Kč
O šumavské železnici Volary - Pasov.
Naše cena: 162 Kč

Úvod » Zájmová literatura » Sport » ZÁVOD BÍLOU DIVOČINOU - Gary Paulsen
Z Colorada až na start velkého Iditarodu.
podtitul: Nádherné šílenství účastníků Iditarodu
název originálu: Winterdance: the fine madness of running the Iditarod
překlad: z angličtiny přeložila Kateřina Janků
ilustrace: barevné fotografie
vazba: pevná s přebalem
formát: 21x13cm, 248 stran
rok vydání: 2003, vydání 1.
Anotace:
|
Gary Paulsen ve své knize se strhující autenticitou líčí, jak se z obyčejného obyvatele Colorada, manžela a otce rodiny, stane jeden ze "šílenců" řítících se 1500 mil napříč krutou zimní Aljaškou...Paulsenovu rodinu donutily finanční potíže odstěhovat se na sever, kde bylo možno najít poměrně levné bydlení. Usadili se v dřevěném srubu uprostřed lesů na severu Minnesoty, v místech, kde se bez psího spřežení v zimě neobejdete. Garymu Paulsenovi se však jeho psí smečka z dopravního prostředku nutného k obživě postupem času mění ve vášeň a smysl života. Se svými psy prožije velká vítězství i prohry, okamžiky napětí, radosti i smrtelného nebezpečí, ale i situace, které na čtenářově tváři vyloudí úsměv. |
Úryvek:
Najednou se dveře srubu rozletěly a ven se vyřítili dva muži. Jeden z nich držel cosi, co vypadalo jako nějaký rendlík nebo litinová pánev, a mlátil tím druhého, jenž se snažil uhýbat, kryl si rukama hlavu a utíkal pryč.
„A neopovažuj se sem ještě někdy vlézt!“ řval muž s pánví. Potom se otočil, zmizel ve srubu a s prásknutím za sebou zabouchl dveře.
Druhý muž – musher ve větrovce a oteplovačkách – prošel kolem mě. Všiml jsem si, jak se směje.
„Chtěl jsem jen šálek kávy,“ řekl a kroutil hlavou. „Tomu magorovi snad přeskočilo...“
„Proč...“ nedopověděl jsem, jelikož muž už byl z doslechu. Vlastně na tom nezáleželo. Už jsem pochopil, že pokud se zeptáte na něco kolem závodu, dostanete odpověď, která vyvolá ještě více otázek, a tak to pokračuje, až žádná logická odpověď neexistuje. Muž ve srubu prostě z nějakého důvodu nechtěl, aby si druhý muž dal šálek kávy. To bylo celé. Dávalo to asi takový smysl jako všechno, co se týkalo závodu.