JEDNOTA V ROZMANITOSTI - Jan Honzík

Více informací:

Historie a současnost českého buddhismu.

 

---

 

podtitul: Buddhismus v České republice

ilustrace: černobílé a barevné fotografie

vazba: brožovaná

formát: 24x16cm, 264 stran

rok vydání: 2010, vydání 1.

 

---

 

Anotace: Kniha vznikla v rámci stejnojmenného projektu, jehož smyslem je vytvářet porozumění a harmonii mezi různými buddhistickými tradicemi, školami a skupinami v České republice. Je zároveň ojedinělou příležitostí představit čtenářům souhrnně českou buddhistickou scénu. Jádro knihy tvoří články o buddhistických skupinách, školách a dobročinných iniciativách působících v České republice. Současné dění na české buddhistické scéně uvádí do historického kontextu několik retrospektivních esejů. Rozmanitost různých buddhistických tradic i osobních přístupů k dharmě se zrcadlí v původních rozhovorech s významnými buddhistickými učiteli a osobnostmi. Další články se věnují vztahu buddhismu a psychoterapie, zkoumání vlivu meditace na fungování mozku nebo buddhistickému umění v českých sbírkách.
Na projektu a na přípravě knihy spolupracovalo kolem čtyřiceti českých buddhistických skupin a řada dalších osob věnujících se buddhismu.

---

Úryvek: Pražské buddhistické centrum Lotus

Michal Vaňha

Pražské buddhistické centrum Lotus bylo založeno v roce 1998 Lubošem

Vojtěchem a buddhistickým mnichem bhantem Wimalou. Nachází

se v historickém centru Prahy poblíž Staroměstského náměstí. Jeho

hlavním smyslem je poskytnout prostory pro meditační praxi jednotlivých

buddhistických skupin, setkávání se s učiteli jejich tradic a pořádání

společenských akcí spojených s východními kulturami. Je přístupné

všem, kdo projevují zájem o tuto duchovní oblast a chtějí se aktivněji

zapojit do života českého buddhistického společenství. V současné době

zde působí théravádové skupiny Buddha Mangala, Bodhi Praha, Přátelé

Dhammy a Nirodha, dále zenové skupiny Kwan Um a Daruma a skupina

tibetského buddhismu Karma Kagjü. Buddhistické centrum Lotus je

také poskytovatelem prostorů pro cvičení jógy a taj-či a pro charitativní

činnost občanského sdružení Lungta.

Během více než desetileté existence centra zde v rámci théravádového

učení působili významní učitelé z Barmy, Thajska, Srí Lanky a Malajsie,

jako například již zesnulý bhante Rewatadhamma, Adžán Džajasáró,

bhante Sujiva, bhante Pemasiri. Dále čeští mniši bhante Dhammadípa,

Ashin Ottama, bhikkhu Gavésako, bhikkhuní Vissudhi. Z učitelů tibetské

buddhistické tradice zde přednášeli Khenpo Chodrak Rinpočhe a Trinle

Tulku Rinpočhe ze školy Kagjü, lama Kelsang ze školy Sakja a významný

učitel Chökyi Nyima Rinpočhe ze školy Ňingma a Kagjü. Ze zenové tradice

sem zavítali róši Fumon Nakagawa z japonské školy Sótó, zenový mistr

Wu Bong z korejské školy Kwan Um a po delší dobu zde vedl meditaci

mnich Edžun Iečika z japonské školy Rinzai.

Součástí buddhistického centra Lotus je také knihovna, která obsahuje

více než tisíc publikací s buddhistickou tematikou, z nichž některé nejsou

ve veřejných knihovnách běžně dostupné. Malá čajovna s kuchyňkou

slouží k posezení nad šálkem čerstvého čaje z bohaté nabídky zelených

a černých čajů a případným diskusím o buddhistickém učení.

Z kulturních akcí pořádaných Buddhistickým centrem Lotus stojí za

zmínku veřejná expozice relikvií Buddhy a devíti arhatů v rámci každoroční

výstavy asijského buddhistického umění a oslava největšího buddhistického

svátku Vésákhá u příležitosti Buddhova narození, probuzení

a odchodu do parinibbány.

Buddhistické centrum Lotus je jedinečným prostorem, který nabízí

české buddhistické veřejnosti možnost kvalitního kontaktu s buddhistickou

naukou, její praxi a rovněž umožňuje jeho návštěvníkům setkávat se

v těchto místech s lidmi podobného zaměření.

Kontakt

Pražské buddhistické centrum Lotus

Dlouhá třída 2, 110 00 Praha 1, 4. patro

info@centrumlotus.cz (obecné informace o centru Lotus)

knihovna@centrumlotus.cz (výpůjčky knih a lotusový obchůdek)

www.centrumlotus.cz

 

Skalní meditační skupina

Roman Žižlavský

Neformální seskupení zájemců o cestu sebepoznání, spontánně vzniklé

v průběhu času během meditačních kurzů pořádaných v bývalé barokní

faře, nyní krásně zrekonstruovaném domě ve vesničce Skála na Vysočině

(odtud název). Většina meditačních setkání proběhla formou intenzivních

zásedů v duchu théravádové tradice. Tato tradice je nejdůležitější naukovou

oporou a inspirací pro většinu účastníků, ale v principu je skupina

otevřena všem sebepoznávacím směrům. Není možné mluvit o motivaci

každého meditujícího, ale z mého pohledu, a podobně to vnímám

i u dalších, je příklon k Buddhově nauce a její théravádové formě daný

jejím důrazem na konkrétní srozumitelnou meditační praxi bez velkých

mystických nauk, bez potřeby speciálního uctívání guruů, s jejím důrazem

na odpovědnost každého člověka za své činy i za pokrok na cestě,

na její realističnost v pojetí duchovní cesty a na vyváženost v důrazu na

moudrost a soucítění.

Skupina se postupně formovala od roku 2006, kdy začaly probíhat

celkem pravidelně meditační kurzy. Ty se konaly přibližně čtyřikrát ročně

— od prodloužených víkendů až po týdenní a jeden desetidenní kurz.

Většinou se jednalo o intenzivní zásedy s praxí meditace klidu a vhledu.

Kromě nich také o sebepoznávací semináře s meditacemi a technikami

z různých spirituálních systémů. Na akcích se zatím vystřídalo zhruba

čtyřicet lidí, z nichž někteří jezdí opakovaně.

Aktivní jádro skupiny tvořili Ing. Marek Panuška, který se svou ženou

Janou objekt vlastní a v podstatě bezplatně jej poskytuje pro společné

akce. Je tedy poskytovatelem hmotné podpory a zázemí pro rozvoj Nauky.

Dále je to Mgr. Roman Žižlavský, který zase poskytuje své meditační

zkušenosti k vedení kurzů a předávání nauky.

Na našich zásedech praktikujeme meditaci klidu a vhledu. Většinu

kurzů vedl Roman Žižlavský, který má praktické zkušenosti s tradicí Pa

Auk, Mahasi a thajskou lesní tradicí. Při výuce meditace dává důraz na

rozvoj všímavosti, soustředění, moudrosti a laskavosti. Za důležité považuje

prezentovat Buddhovu nauku jako účinný nástroj k praktickému

rozvoji poznání a vnitřní svobody, jež není založena na textech, formách,

školách, ale používá jich jako prostředku k přímému nahlížení podstaty

existence. Při kurzech je převážná část programu založena na samotnépraxi meditace, teorie je předávána většinou v návaznosti na meditaci

a v souvislosti s běžným životem. Důležitou součástí našich zásedů je

také cvičení čchi-kung pod vedením Marka Panušky, který s ním má

mnohaleté praktické zkušenosti. Klidný pohyb a práce s pozorností v dynamice

prohlubují naši praxi. Kurzy jsou relativně intenzivní, ale nikoli

přísné s kasárenským režimem zákazů a příkazů. Inspirací pro otevřenou

a v dobrém slova smyslu uvolněnou a přitom intenzivní praxi byl právě

pobyt v klášteře Pa Auk. Praxe meditace a kurz samotný by neměly být

chápány jako přísné a zasmušilé, jako se zaťatými zuby praktikovaná „práce“,

úkol, povinnost, ale naopak jako úžasná možnost najít cestu k sobě,

cestu srdce.

Nejsou zde žádné společné meditační učitelské vzory, k nimž by se

skupina vztahovala, to je věc každého jednotlivého člověka. Inspiračními

zdroji jsou různí učitelé théravádových i jiných tradic, v rámci kurzů bývají

dávány k dispozici knihy s texty nauky, jež mohou povzbudit v meditačním

úsilí, povznést mysl. Zde opět není možno hovořit za ostatní, ale

obecně je snad možné napsat, že naše chápání instituce učitele je onen

„ušlechtilý přítel“ — člověk, který jde cestou poznání a díky své zkušenosti

nabízí svou přítomnost dalším zájemcům o sebepoznání. Chápeme,

že nikdo jiný nás neosvobodí, že každý člověk je „útočištěm sám sobě“.

Učitelé jsou také jen lidé, ale zároveň mohou hluboce inspirovat naši

vlastní praxi, a díky důvěře, trpělivosti a vytrvalosti lze pročišťovat vlastní

mysl a kráčet na cestě moudrosti a soucitu, o jejíž plody se můžeme dělit

s každým, kdo o to bude stát.

Důležitým aspektem skupiny je pocit sounáležitosti, společenství — sanghy.

Setkání lidí s podobným směřováním, vzájemné sdílení, tvoří důležitou část zásedů.

Proto není zavedeno přísné ušlechtilé mlčení, aby mohla probíhat všímavá

komunikace, aby byl vytvořen prostor pro předávání poznatků, pro humor

a smích (které považujeme za koření naší praxe). Meditujeme v kruhu, společná

energie skupiny je významná síla setkání. Tato specifika na druhou stranu, spolu

s malým společným prostorem, vyžadují od účastníků vyšší stupeň úsilí, všímavosti

a odpovědnosti, aby nedocházelo k přílišnému rozvolňování úsilí, povídání

apod. Je zde snaha, aby praxe byla prováděna v podmínkách podobných běžnému

životu, což s sebou ale nese i svá rizika, na rozdíl od striktních kurzů s jasnými

pravidly a silnou autoritou učitele.

Vzhledem k tomu, že skupina je neformální, bez struktury, hierarchie a pravidel

(spíše jde o živý, proměnlivý proces v rámci jednotlivých setkání), nedá

se odhadnout budoucí směřování. Budoucnost je otevřená možnost. Věřím, že

započatá tradice skalních meditací zůstane zachována — i kvůli svému specifickému

ladění a energii. A snad se i rozšíří — spoluprací s jinými skupinami, pozváním

zkušených učitelů nauky, dalším rozvojem jednotlivých účastníků, kteří

pak mohou zpětně obohatit svými zkušenostmi ostatní, možná pořádáním kurzů

na dalších místech apod. Věříme, že energie použitá na rozvoj cesty moudrosti

a soucitu bude přinášet své plody nám i všem cítícím bytostem.

Kontakt

Roman Žižlavský; baf.roman@seznam.cz

 

Tituly podobného zaměření

---

---

---