EKOLOGIE, POSPOLITOST A ŽIVOTNÍ STYL – Arne Naess

Více informací:

Jeden ze základních textů hlubinné ekologie.

podtitul: Náčrt ekosofie

název originálu: Ecology, Community and Lifestyle

překlad: z angličtiny přeložil Jiří Hrubý

vazba: brožovaná

formát: 20x14 cm, 322 stran

rok vydání: 1996, vydání 1.

Anotace: Kniha "hlubinné ekologie" hledá novou rovnováhu a harmonii mezi jednotlivými komunitami a celou přírodou. Přináší výpověď zakladatele hlubinné ekologie, hovoří o její teorii a je rovněž návodem pro strategii a taktiku ochranářských hnutí. Naess v knize rozebírá příčiny ekologické krize, východiska z ní vidí v realizaci hlubšího ztotožnění lidí s mimolidskými bytostmi.

Profil autora: Za Arnem Naessem aneb Vzpomínka na člověka, který chybí:

28.5.2009 15:52 | PRAHA (Ekolist.cz)

Zelené hnutí, tedy přinejmenším v České republice, ztratilo v poslední dekádě mnoho ze své mladické nerozvážnosti, ale také nemálo ze svého kdysi pevného a nekompromisního postoje. Dokázalo vybojovat mnoho důležitých malých bitev, ale rozostřil se a ztratil na hodnotě cíl, kvůli kterému se ve všech svedených bitvách bojovalo. Použijeme-li terminologii Andrewa Dobsona – z ekologistů usilujících o zásadní proměnu společnosti se stali environmentalisté-úředníci po milimetrech zlepšující parametry principiálně neudržitelného systému. Zdá se, že nastal pravý čas připomenout život a myšlenky nedávno zesnulého člověka, který dal zeleným idejím nejenom promyšlenou filosofickou hloubku, ale i potřebnou dávku argumentované radikality. Zakladatele hlubinné ekologie, filosofa a velmi neortodoxního mystika Arna Naesse. Ohlédnutí začněme u otázky, kým byl a kým nebyl Arne Naess.

Kritik pronikavého vhledu

Ačkoliv je Arne Naess právem považován za zakladatele hlubinné ekologie, nepatří k lidem, kteří svůj život strávili budováním filosofického systému. Na rozdíl od Barucha Spinozy, Immanuela Kanta, Charlese Darwina či Karla Marxe Naess nikdy nenapsal dílo podávající originální a ucelenou myšlenkovou konstrukci. V tomto smyslu není ani myslitelem-systematikem ani myslitelem-zakladatelem. Jeho přínos filosofii, vědě i ekologismu spočívá jinde. Ve schopnosti přesně pochopit myšlenkové konstrukce jiných autorů a následně je podrobit pronikavé a zároveň nepředpojaté kritice. Když se ve 30. letech minulého století Arne Naess seznámil s novopozitivistickými filosofy Vídeňského kruhu, nevytvořil svoji verzi novopozitivistické filosofie, ale brilantním způsobem ukázal přínosy i meze tohoto pohledu na svět. Když poznal nábožensko-filosofické postoje Mahátma Gándhího, nevytvořil svůj naessovsko-gándhíovský koncept, ale přesně popsal hodnoty, na kterých Gándhího systém stojí. Zakladatelský text hlubinné ekologie, článek „The Shallow and the Deep, Long-Range Ecology Movements: A Summary“, je v první řadě vynikající ukázkou kritického srovnání dvou přístupů k ochraně přírody a využití kritiky cizích textů k představení vlastní koncepce je typické i pro další hlubinně-ekologické Naessovy studie. Arne Naess v tomto smyslu ideu hlubinné ekologie nestvořil, ale spíš pouze lépe zformuloval už existující ideje a hodnotová přesvědčení jiných zelených a také náboženských myslitelů a aktivistů.

Laskavý inspirátor

Stejně jako nebyl myslitelem-zakladatelem, nebyl Arne Naess ani rozeným vůdcem, ačkoliv ho jako vůdčí postavu hlubinné ekologie a zeleného hnutí vůbec uznává mnoho příznivců. K odmítnutí role společenského vůdce radikálního environmentalismu přivedly Arna Naesse dvě omezení. Za prvé: Naess nikdy nebyl rodilým bojovným řečníkem-disputátorem. Jak sám píše: „nebyl bych dobrým vůdcem?… protože nedokážu správně přesvědčovat a motivovat ostatní?… příliš přemýšlím o silné stránce argumentů svých oponentů a málo o silných bodech mého vlastního přesvědčení“. A za druhé: Už od dětství měl Arne Naess silnou potřebu s ostatními lidmi nesdíleného jádra vlastní osobnosti. Nejenže ke svému životu potřeboval nutně samotu, ale princip samotářství navíc instaloval do každého ze svých vztahů k druhým lidem. A být radikálně nespolečenským společenským vůdcem je jednoduše řečeno nereálné.

Jak je však možné, že se tento samotář „vymykající se normám normality“ stal inspirátorem a vůdčí ideovou postavou radikálního ekologismu? Protože svoji osobní uzavřenost i excentrický životní styl kombinoval s mimořádnou dávkou odpovědnosti za vše živé, s laskavým a tolerantním přístupem k lidem, se sebeironií i schopností nezištné pomoci. Když například nacističtí okupanti chystali v Norsku deportaci studentů z univerzity v Oslu, neváhal jinak uzavřený a samotářský Naess riskovat život varováním co největšího počtu studentů v době, kdy do samotné razie zbývaly pouze minuty. Neznám příliš mnoho příkladů tak statečné a zároveň nezištné pomoci. A neznám ani mnoho lidí, kteří by na agresivní osobní útoky byli schopni reagovat naessovsky laskavou větou: „Jistě, můžete mít pravdu, ale proč si spolu nejdříve nevypijeme kávu?“ a zároveň naessovsky neústupným: „Ovšem život těch rostlin a zvířat tam musím chránit, i když Vám tím způsobím nepříjemnosti.“ Navíc se Arne Naess uměl výjimečným způsobem smát sám sobě i svým podivnostem. Není aktem čiré sebeironie, když se vědec Arne Naess pozorující chování krys jednoho dne rozhodne místo pozorování krys pozorovat pozorovatele, kteří pozorují krysy? Nebo když se akademicky vzdělaný filosof Arne Naess místo komentáře komentářů k tématu filosofický koncept pravdy rozhodne připravit rozsáhlý výzkum na téma – co si o pravdě myslí neprofesionální filosofové a obyčejní lidé?

Naessova laskavost spojená s neústupností ve věcech, které považoval za důležité, a zároveň kombinovaná s vtipným odstupem od sebe sama je možná ještě přitažlivější než chladná rozumářská vypočítavost většiny současných profesionálních vůdců.

Osobnost na rozhraní

Dostáváme se k vlastnímu obsahu Naessem pře-formulovaných myšlenek. A i tento poslední bod je poznamenán jistým naessovským paradoxem. Ačkoliv totiž Arne Naess koncem 30. let definitivně odmítnul velkou část evropské kultury a soustředil se na studium jejích nejvýznamnějších kritiků – Petera Wessela Zapffa, Martina Heideggera či Mahátma Gándhího, nebyl zároveň schopen opustit tu nejdůležitější hodnotu, kterou západní kultura přinesla světu –ocenění názorové plurality a pestrosti. Takže Naessem znovu zformulovaný koncept hlubinné ekologie, ačkoliv vychází z fundamentalisticky-náboženských myšlenek Mahátmá Gándhího, otevírá evropskému myšlení dveře svojí otevřeností a explicitní výzvou ke kritice a k tvorbě vlastních, konkurenčních konceptů. Arne Naess není v tomto smyslu ani racionalistickým myslitelem ani příkrým iracionalistou, ani hlídačem evropské filosofické tradice ani slepým obdivovatelem náboženského fundamentalismu východního typu. Je osobností stojící na rozhraní dvou neslučitelných světů a zároveň člověkem, který se ke své částečné myšlenkové rozpolcenosti nebojí přiznat.

Poté, co jsme si stručně odpověděli na otázku, kým byl a nebyl Arne Naess, můžeme se posunout k otázce další: Co přinesl Arne Naess zelenému hnutí a co může říci dnešním českým environmentalistům (umírněným zeleným) a ekologistům (radikálním zeleným)?

Přečteme-li si Naessovy hlubinně ekologické texty a porovnáme-li je s texty jeho bezprostředních předchůdců (například Rachel Carson), není příliš obtížné určit jeho pozitivní přínos zelenému hnutí. Naess především jako jeden z prvních identifikoval rozdíl mezi reformním (mělkým) environmentalismem, který nezpochybňuje vývoj moderní společnosti jako takový, a radikálním (hlubokým) ekologismem, který se snaží o zásadní společenské změny. Navíc dokázal argumenty mluvící pro radikální postoje formulovat jasně, a přitom alespoň zčásti nedogmaticky. Je pravda, že ti hlubinní ekologové, kteří přišli po Naessovi, jeho nedogmatičnost, laskavou vstřícnost a ocenění názorové pestrosti většinou nesdíleli, ovšem sám Naess se ani jedné z uvedených hodnot nikdy nezřekl. Obvinit jej můžeme z tolerance k některým zeleným misantropům, ovšem nikdy ne z vlastní zelené misantropie.

Ačkoliv jsem sám s mnohými Naessovými myšlenkami dlouho kriticky zápasil, musím přiznat, že jeho výzva zelenému hnutí je dnes v České republice nesmírně aktuální. Pokusme se ji reprodukovat ve čtyřech stručných bodech: 1. Nejdřív ze všeho si ujasněte, zda současnou společnost považujete za udržitelnou, či nikoliv. 2. Jestliže podle Vás udržitelná není, nesnažte se jít cestou mocenských kompromisů. Ty Vám totiž kromě drobného zlepšení situace přinesou i moc, která postupně převáží vše, za co jste bojovali. 3. Nebojte se stát si za svými, na první pohled nereálnými požadavky. Vždy ale ostatním vysvětlujte, proč děláte to, co děláte. 4. Nebojte se sami sobě čas od času zasmát. Nestyďte se, že máte i v časech pro přírodu zlých ze sebe i světa radost. Vzpomínáte, kdy si naposledy politici ze Strany zelených ze sebe samých a své politiky udělali legraci? Kdy Hnutí Duha zablokovalo ministerstvo průmyslu a obchodu? Nevzpomínáte? Pak vězte, že myšlenek Arna Naesse je v České republice stále málo a je to velká škoda.

Vybraná díla Arna Naesse:

Od roku 2005 jsou zájemcům o myšlenkový svět Arna Naesse přístupné vynikající desetisvazkové vybrané spisy tohoto autora. Texty týkající se hlubinné ekologie jsou soustředěny v desátém svazku. Viz Naess, Arne: The Selected Works of Arne Naess I. – X. Dortrecht, Springer 2005. ISBN 10-4020-3727-9.

Pokud není možné výše uvedené dílo získat, doporučuji četbu následujících knih a článků:

Naess, Arne: Sebeuskutečnění: ekologický přístup k bytí ve světě. In: Myslet jako hora: Shromáždění všech bytostí. Prešov, Abies 1993. ISBN 80-88699-01-0.

Naess, Arne: Ecology, Community and Lifestyle: Outline of an Ecosophy. Cambridge, Syndicate of Press of the University of Cambridge 1989. ISBN 0-521-34873-0. Česky: Ekologie, pospolitost a životní styl. Prešov, Abies 1996. ISBN 80-88699-09-6.

Naess, Arne: The Shellow and the Deep, Long-Range Ecology Movements: A Summary. In: Deep Ecology for the 21st Century: Reading on the Philosophy and the Praktice of New environmentalism. Boston, 1995, s. 151–155. ISBN 1-570-62049-0.

Naess, Arne: Is It Painful to Think? Conversations with Arne Naess. London, University of Minnesota Press 1993. ISBN 0-8166-2151-9.

Naess, Arne: Deepness of Questions and the Deep Ecology Movement. In Deep Ecology for the 21st Century: Reading on the Philosophy and the Practice of New Environmentalism. Boston, 1995, s. 204–212. ISBN 1-570-62049-0.

A dál například:

Naess, Arne: Heidegger, Postmodern Theory and Deep Ecology. In The Trumpeter, 1997, roč. 14, č. 4. ISSN 0832-6193.

Naess, Arne: Deep Ecology in the Line of Fire. The Trumpeter, 1995, roč. 12, č. 3. ISSN 0832-6193.

Naess, Arne: Mountains and Mythology. The Trumpeter, 1995, roč. 12, č. 4. ISSN 0832-6193.

Bohuslav Binka
(autor přednáší na katedře humanitní environmentalistiky FSS MU v Brně)

Tituly podobného zaměření

ZPĚV KŘÍDEL – Pavel Bače, Ivo Stehlík

Nádherné barevné fotografie ptáků umocňují

Naše cena 269 Kč

OBRÁZKY Z CHATRČE - Aldo Leopold

Základní kniha pro milovníky přírody.    

Naše cena 242 Kč

PRASTARÝ LES - Chris Maser

Pohled do fascinující historie starého lesa.

Naše cena 360 Kč

GAIA - James Lovelock

Pohled na Zemi jako na velký organizmus.    

Naše cena 360 Kč