ŽIVOT ČMELÁKŮV - Tomáš Daněk, Anton Markoš

Více informací:

Koláž o pobývání v různých světech.

podtitul: Koláž o pobývání v různých světech

edice: Amfibios

ilustrace: černobílé ilustrace

vazba: brožovaná

formát: A5, 208 stran

Anotace: V dnes už kultovním filmu Život Brianův z dílny Monty Python se zápletka točí kolem judejského chudáka, kterého se dav rozhodne považovat za proroka. My, diváci, víme, že prorokem není, on sám to ví samozřejmě také a vehementně to vysvětluje jak lidu, tak římskému místodržícímu. Marně, nikdo mu nenaslouchá, protože nechce – všichni už mají v hlavě obraz toho, za koho ho mají. Kříž ho nemine.

Čmeláci také nijak nestáli o naši přízeň. Jaký obraz o nich podává Život čmelákův? Sloužili nám jako pozadí, které samo o sobě není vůbec nezajímavé. Na tomto pozadí jsme hráli svou vlastní hru, ve které jsme chtěli přiblížit a analyzovat různorodé přístupy k živému, „prostory výskytu“ živého, a ukázat, které stránky živého se nám při podobných přístupech odhalí. Podle volby jsme se pohybovali na škále od molekul až k polím poetických náznaků, od algoritmů k příběhu, od vyhlášek a nařízení k vyprávění, od řešení rovnic k umělecké tvorbě. V této mnohosti leží nádherné spočinutí těch, kdo se rozhodli věnovat svou pozornost studiu živých bytostí – ať jsou biology nebo nejsou. Nu, koláž je z toho neslýchaná.

Úryvek: Obzorem vymezená rozlehlost je v přirozeném jazyce nazývána krajinou. Obzor též vymezuje vzdálenost v krajině, prostor mezi námi a obzorem zakládá vzdálenosti a naše tělesnost je jim měřítkem. Domníváme se, že tím nejpřirozenějším a nejvhodnějším místem k pobývání a také poznávání je člověku právě krajina (nikoli laboratoř či virtuální digitální svět počítačů). Přinejmenším proto, že jsme do krajiny vsazeni, na život v ní ustrojeni a k pobývání v ní jsme byli obdařeni celou řadou poznávacích nástrojů, které jsou v jakémsi vzájemném souladu či rovnováze k sobě samotným i ke krajině jako celku. To je velmi důležité, protože pokud to některý z těchto nástrojů (třeba logické myšlení) „přežene“, mohou jej jiné nástroje upozornit či korigovat. Podíváme-li se na svět z této stránky, zjistíme, že podoba našeho života je vyjádřením podoby typu krajiny, již obýváme. Člověk formuje krajinu a krajina člověka. Je to jistě znepokojivý názor, rozhlédneme-li se a uvážíme, jaká krajina nás utváří. (Tímto směrem bylo mířeno též naše vysvětlení, proč je vidění světa optikou newtonovské fyziky stále tak silné. Bodejť by nebylo, když je „krajina našeho všedního dne“ doslova promořena artefakty, které byly zkonstruovány dle zákonů newtonovské fyziky.)