ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________

Z textů Ivo Stehlíka

___________________________

Naše tipy pro jarní čtení:

STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík

Fotografie s úryvky textů a básněmi, kniha pro potěšení.
Naše cena: 222 Kč

 

ŠUMAVA JAKO MALOVANÁ – Jan Kavale

Další z nádherných fotografických knih Jana Kavaleho.
Naše cena: 359 Kč

 

DOBRODRUŽSTVÍ KAPŘÍKA METLÍKA 2.– Jan Opatřil

Kapřík Metlík a jeho rybí přátelé zažívají nová dobrodružství.

Naše cena: 224 Kč

 

KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová

O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč

JANTAROVÉ OČI – Jaroslav Monte Kvasnica

Kvasnicova nejnovější kniha o vlcích.
Naše cena: 480 Kč

 

 

PASOV, ZPÁTEČNÍ – Roman Kozák

O šumavské železnici Volary - Pasov.
Naše cena: 162 Kč

 

 

BESTIÁŘ ANEB PRŮVOD ORFEŮV

Slavná Apollinairova sbírka dvojjazyčně.
Naše cena: 179 Kč

Podporuje mojeID

Úvod » Umění a řemesla » Řezbářství » STÁLE VZTYČUJÍ TOTEMY - Ivan Makásek


STÁLE VZTYČUJÍ TOTEMY - Ivan Makásek

img

 

Číslo produktu: ISBN 978-80-254-2404-9
Výrobce: vlastním nákladem autora
Běžná cena 450 Kč
Naše cena bez DPH: 355 Kč
Naše cena s DPH (14.0 %):
405 Kč

do košíku:
 ks 

Více informací:

Průvodce krajinou kanadských indiánů.

 


 

ilustrace: barevné fotografie

vazba: pevná bez přebalu

formát: 16x21cm, 330 stran

rok vydání: 2008, vydání 1.

 


 

Anotace:

Malý průvodce po indiánských skupinách severozápadní Alberty, Yukonu a Britské Kolumbie. Nejde o záznam cesty vytrvalých plavců, odvážných horolezců, ani dobrodružství toulavých trampů, ale dvou „zralých“ skautů, kteří si v květnu 2006 sedli do pronajatého auta v kanadském Edmontonu, aniž tušili, co s jejich psychikou odlehlé pustiny severu udělají. Ivan, přírodovědec, ekolog, etnograf amatér a Vašek, námořník, který plul jednadvacet let po světových mořích, poté mnohaletý profesionální řidič vysokého církevního hodnostáře. Vydali se po slavné Alaska Higway, přes tisíc mil do končin, o kterých četli ještě jako kluci v knihách J. Londona a J. O. Curwooda. Najednou bylo všechno ohromné, nepředstavitelné a vymykající se běžné zkušenosti. A i když měli být připraveni, každý z nich reagoval nečekaně odlišně. Přes všechny obtíže však absolvovali 8500 km a navštívili cílová místa – Dawson City- nedaleko hranic Aljašky a Vancouver na pobřeží Tichého oceánu tak, jak si předsevzali. Přivezli si směsici roztodivných zážitků a informací, mezi nimiž významně dominovaly poznatky o indiánech. Právě ty autor seřadil, doplnil, „ navlékl“ na imaginární cestovní šňůru a nazval tak, jak v titulu stojí. Potvrzují, že indiáni –First Nations- v Kanadě nejen dosud žijí, dokonce vztyčují totemy! Přizpůsobují se sice nové době, ale na svůj tradiční život a kulturu nezapomínají a zapomenout ani nechtějí! Zůstanou s námi na této planetě i v třetím tisíciletí a proto bude vždy dobré o nich něco vědět. Rozhodně by se mělo mluvit i u nás o jejich současném, již mnohaletém, odporu proti nadcházející Olympiádě ve Vancouveru v roce 2010. S ní totiž souvisí rozsáhlá devastace západních pobřežních horských pralesů Britské Kolumbie. Také o tom kniha přináší své svědectví. Kniha je vytištěna na křídovém papíru.

 


 

Úryvek: Vymizení bizoních stád způsobilo velké nepokoje na kanadském západě. Kríové a Assiniboinové hladověli ve svých rezervacích. V roce 1883 devět náčelníků edmontonské oblasti zaslalo petici premiérovi Macdonaldovi, stěžujíc si, že vybavení farem je nedostatečné a nově zaváděná dobytkářská „racionální politika“ dojednaná v Šesté smlouvě je na nic. Vyzvali vládu k přehodnocení smlouvy a žádali pomoc pro hladovějící lidi.

Macdonald to odmítl s poznámkou: „Indiáni si budou vždy stěžovat a nic jim nebude dobré!“

Komunity métisů končící s kočovným životním stylem těžce pociťovaly vzrůstající příliv usedlíků, přicházejících po železnici a kolesovými parníky. A zase šlo o půdu. Métisové sepsali dvanáct petic do Ottawy. Ani jednou nedostali odpověď. Největší nespokojenost tenkrát vládla na Saskatchewanu, kde bylo množství métiských komunit. Jedním z hlavních prominentních vůdců tu byl Gabriel Dumont, dřívější ostrostřelec a lovec bizonů, který se vrátil do vlasti a vlastnil přívoz a provozoval malý obchod. Když nespokojenost métisů dospěla svého vrcholu, rozhodli se, že povolají Luise Riela z emigrace, aby zase bránil jejich zájmy, alespoň tak zřetelně, jak to učinil před šestnácti lety v Red Riveru. Dumont a tři ostatní se odhodlali Riela vyhledat a přivést.

Riel se stal posedlý myšlenkou vytvořit nový francouzsko-katolický stát na Severozápadě. Pozvání vrátit se k métisům viděl jako část tohoto ordinérního poslání.

MWUwN