Knižní obchod
ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
___________________________
Naše tipy pro jarní čtení:
STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík
Fotografie s úryvky textů a básněmi, kniha pro potěšení.
Naše cena: 222 Kč
ŠUMAVA JAKO MALOVANÁ – Jan Kavale
Další z nádherných fotografických knih Jana Kavaleho.
Naše cena: 359 Kč
DOBRODRUŽSTVÍ KAPŘÍKA METLÍKA 2.– Jan Opatřil
Kapřík Metlík a jeho rybí přátelé zažívají nová dobrodružství.
Naše cena: 224 Kč
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
JANTAROVÉ OČI – Jaroslav Monte Kvasnica
Kvasnicova nejnovější kniha o vlcích.
Naše cena: 480 Kč
O šumavské železnici Volary - Pasov.
Naše cena: 162 Kč
Slavná Apollinairova sbírka dvojjazyčně.
Naše cena: 179 Kč
Úvod » Umění a řemesla » Řezbářství »
KŘIVOŘEZÁNÍ - kolektiv
Více informací:
Řezbářské sympozium na hradě Křivoklát.
černobílé fotografie řezeb: Jaromír Čejka
vazba: pevná s přebalem
formát: A5, 125 stran
rok vydání: 2000, vydání 1.
Anotace: Křivořezání, téměř magické sousloví, vzniklo ze slov Křivoklát a řezání. Co si pod ním lze představit? Sluneční paprsky prosakující listím vzrostlých stromů na nádvoří hradu Křivoklátu, dunění palic na hlavicích dlát i jekot motorových pil, večerní ohně se spoustou písniček, zpívaných neškolenými, ale o to nadšenějšími hlasy, a podvečerní koupele v Berounce. Týden intenzivní tvůrčí činnosti, kdy amatérští i profesionální řezbáři z různých koutů světa vtělují svou představu do toho nejnádhernějšího materiálu pod sluncem – dřeva.
Kniha představuje průřez prvními čtyřmi ročníky tohoto mezinárodního řezbářského sympozia a je doplněna fotografiemi řezeb a pověstmi o křivoklátských strašidlech (každý řezbář si musel jednu vymyslet!).
Úryvek: Úvod: Zoufale se dívám na nádherně bílý papír, na který bych ti měl, milý čtenáři, napsat, o čem je naše knížka, jak a proč vše vzniklo a jaké to bylo.
Do ucha mi však celou dobu cosi funí: ,,Ševče, drž se svého kopyta!“
,,No dobře,“ kladu odpor v duchu, ,,ale dlátem se psát nedá. A chlapi,“ pokračuji, ,,musí držet slovo, švec nešvec!“
A tak ber následující řádky, milý čtenáři, jako neučesané povídání jednoho řezbáře.
V životě se člověk pochopitelně potkává s jinými lidmi a také s věcmi, většinou jakoby náhodou. Avšak nikoliv, přátelé, žádná náhoda! Jednou totiž člověk dorazí do okamžiku, kdy se vše propojí podle jakéhosi předem daného foršryftu a vám je najednou jasné, že se s tím musí něco udělat.
Byl jsem se podívat na první ročník Volarských slavností dřeva a na výsledky práce účastníků řezbářského kurzu. ,,Dobrý,“ říkám si, ,,ale proč neudělat něco jako pokračování pro ty již více či méně pokročilé, a proč ne i pro profíky?“
Vzhledem k tomu, že na hrad Křivoklát, hrad mého srdce, přišlo nové vedení, které bylo nakloněno tomuto nápadu, začalo se plánovat Křivořezání.
Byly stanoveny dva cíle, abych tak řekl. Prvním bylo pracovní setkání lidí postižených dřevem, a to ve všech podobách této úchylky: rámařů, kukačkářů, štípačů, betlémářů, sekerníků, reliéfistů, loutkářů, sochařů, a to rustikálů i modernistů, dlátařů i pilařů, mladých i starších, a umožnit jim okoukat od druhých nové fígle, strávit příjemný týden na hradě a také představit se návštěvníkům.
A to byl také ten druhý cíl – umožnit návštěvníkům pozorovat řezbáře při práci a sledovat, jak vznikají jejich dílka. Když se toto ujasnilo, nezbývalo než povolat, literárně řečeno, postavy z minulosti.
Kamarádka z dětství, výtvarnice Věrka Vejsová, se stala čímsi jako poradkyní, můj nejmilejší pan profesor Zdeněk Brůžek, který se nechal nadšeně zatahovat do všech mých pitomostí, se ujal zahajování a posloužil jako morální opora, jeho syn Ivo pomohl s kde čím.
Přítel Jaromír Kopřiva, stařešina cechu řezbářského, pomáhal, jak mohl s propagací, kamarádi z Hradního dua se postarali o muziku a mnoho dalších vypomohlo radou i materiálem. No a také jsem pozval všechny známé řezbáře. První rok mi uvěřilo pouze třináct statečných. Čtvrtého ročníku se již zúčastnilo sedmdesát pět řezbářů z celého světa. Po čtyřech ročnících zůstalo na hradě slušné množství ,,předmětů doličných“, které byly vydloubané, vypižlané, vyřezané, vyškrouchané, vyňoupané, vyšťourané, ba i krví některých autorů zbrocené.
Čtvrtý ročník jsem sebral veškerou odvahu a poprvé zadal téma: Křivoklátské strašidlo. A to z jednoho důvodu: chtěl jsem vylepšit reputaci hradu, který kupodivu doposud žádné řádně prověřené a uznané strašidlo neměl. Protože řezbáři museli ke strašidlu dodat také legendu, mohla vzniknout tato kniha.
Ještě bych rád učinil dvě poznámky a poděkování.
Křivořezání se začal zúčastňovat Ivo Stehlík. Ten, který mě inspiroval s jeho řezbářským kurzem ve Volarech. Ten Stehlík, který je natolik dobrodruh, že si vzal do hlavy vydat tuto knížku. Ivo, děkuji.
Pan profesor Brůžek před druhým ročníkem ošklivě onemocněl. Na zahájení jsme ho museli vyzvednout z nemocnice. Po čase přiznal na křtu desky Hradního dua, že jejich muzika a atmosféra na Křivořezání mu daly opět chuť do života.
Po čtvrtém ročníku jsem se panu profesorovi přiznal, že na dalším ročníku se již podílet nebudu. Po novém roce pan profesor zemřel.
Pane profesore, děkuji vám alespoň takto za vaše postrkování správným směrem.
Libor Daenemark
P.S. Ivo, tohle je vopravdu šestá verze. Jsem vyčerpán. Tohle ti nezapomenu!
Tituly podobného zaměření
