Za udržení duševní svěžesti. Nová kniha shrnuje, co Šumava znamená pro hajného či básníka
Aleš Palán (autor knihy Raději zešílet v divočině)

Někde mezi dárkovou publikací a aktivní publicistikou se nachází právě vydaná kniha Šumava domovem, do níž přispěly desítky místních obyvatel. Například hajný a stromolezec Martin Bláha píše o divočině jako způsobu, jak si udržet duševní a duchovní svěžest.

Starousedlíci i náplavy, lidé úspěšní i ti na společenském okraji, mladí i letití. Šumava je domovem pro všechny. Ve stejnojmenné, právě vydané knize vyjadřují názor na ochranu přírody a aktivity zdejšího národního parku. Jejich hostitelem a editorem publikace je volarský nakladatel Ivo Stehlík, sám autor jednoho z příspěvků.

Téměř čtyři desítky statí shrnutých na tři sta padesáti stranách jsou úrovní i tématikou kolísavé. Setkáváme se s ohlédnutím za dětstvím na Šumavě i úvahou o vlivu člověka na krajinu - a opačně.

Některé texty jsou popisné, jiné zadumané, váchalovské. "Kolikrát jsem stál na horském hřebenu porostlém suchými pahýly a díval jsem se k obzoru na barvy soumraku. V mém nitru se obzory transformovaly v chorály Matoušových pašijí od Bacha, ve sbory dávných obyvatel těchto hor," píše například básník a churáňovský meteorolog Roman Szpuk.

Respondenti, kteří v první řadě shrnují své výhrady vůči aktivitám Národního parku Šumava a politické reprezentace, jako by psali jinou knihu. Kýženou jednotu v různosti celkové koncepce zde nenacházíme, pestrou směsici pohledů však ano.

Asi to tak má být, ani Šumava není homogenní. Potkáváme zde turistické resorty i těžko přístupná údolí stranou cest. "Mnoho lidí si uvědomuje, jak je pro ně divočina důležitá. Vyhledávají ji, aby si byli schopni udržet duševní a duchovní svěžest. Vnímají ji jako štít proti každodenní realitě technické civilizace," zamýšlí se hajný a stromolezec Martin Bláha.

Šumava domovem je specifickým mezistupněm mezi dárkovou publikací a aktivní publicistikou. Kromě textů obsahuje množství barevných a archivních fotografií. Veverka si vydrbává z kožichu blechy, lidé ve Frymburku roku 1958 čekají na přívoz, nad Černým lesem ve výši 1007 metrů nad mořem stoupají mlhy.

Někdo by řekl, že je to skoro kýč, ale spíš se jedná o krásu. Snímkům slatí i oblohy sluší větší formát a křídový papír - obojího se jim v knize dostává.

Počin Iva Stehlíka a jeho přátel je v nejlepším slova smyslu okouzlený. Nikdo ze spoluautorů se netváří, že by stál nad věcí, nad tématem. Jejich zanícení je nakažlivé.

Šumava domovem je také neformální platformou sdružující Šumaváky rodem či volbou, kteří se angažují v ochraně přírody, někdy přímo v ochraně národního parku. A samozřejmě v jeho kritice.

Editor přitom nikoho ze současných pracovníků zdejšího národního parku k napsání příspěvku neoslovil, instituce se na vydání knihy nijak nepodílela. Za důležité Ivo Stehlík pokládá fakt, že na nákladnou knihu nečerpal žádné dotace. Veškeré náklady hradil pouze on a předplatitelé. Pohled "insiderů" je tak deklarován jako opravdu nezávislý, osobní.

Šumava domovem nabízí několik způsobů čtení či prohlížení si. Na každé stránce znovu vybízí čtenáře, aby si Šumavu zamiloval. Pokud už to dávno neudělal.  

2. 3. 2018

https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/za-udrzeni-dusevni-svezesti-nova-kniha-shrnuje-co-sumava-zna/r~a5cf6a041dfb11e8a44c0cc47ab5f122/

________________________________________________________________________________________________________________________