MALÁ – Michal Čagánek, Blanka Nová

O titulu:

Malá holčička rozdává radost všem kolem sebe. 

ilustrace: barevné ilustrace Markéta Kotková a děti
vazba: brožovaná
formát: 24x16,5 cm, 88 stran
rok vydání: 2017, vydání 2. 

Anotace: Podle běžných měřítek je Blanka docela obyčejné děvčátko, jakých jsou v Praze na tisíce. Čím je však doopravdy? Skutečně přišla na Zem ze vzdálené planety, o které tak často vypráví?

Odpověď naleznete v knize, kterou pro Vás toto sotva pětileté děvčátko za pomoci svých velkých přátel stvořilo. 

Úryvek:

... Nejen za maminkou chodím do nemocnice. Rychle jsem zaplnila její stolík drobnými dárky. Krásnými suchými listy, prázdnými hlemýždími ulitami, kamínky všech tvarů a barev. Stěnu nad maminčinou postýlkou pokryly obrázky. Za chvíli jich bylo všude plno.

Začala jsem zdobit další stěny, obdarovávat další nemocné. Na jednom, na dalším pokoji. Brzy mě znali v celé nemocnici.

Jedna paní mi dala velkou čokoládu. Prý jsem její anděl strážný. Neříkala jsem nic. Skutečný anděl stál u lůžka a usmíval se. Dobře jsem věděla, že mu nevadí, že se mu tak trochu míchám do řemesla. Je snažší uvěřit v malé děvčátko než v neviditelného ochránce.

Čokoládu jsem vzala dětem na óčka. Ó-Ó, říkáme my malí, onkologie nezní tak hezky. Už na mě čekaly. Desítka holých hlaviček, ze kterých ani přítomnost nemoci nesmazala úsměv, se rozzářila radostí.

„Teda, já žasnu!“ prohlížela jsem si barevné malby na stěnách místnosti. „Konečně to tady nevypadá jako v márnici.“

Děti vyprskly smíchy.

„V márnici! V márnici! Ale to nemy samy, sestřička Evička nám pomáhala! Nebo spíš my jsme pomáhaly jí.“

„Jestli jste si nakonec nepomáhali všichni navzájem,“ poznamenala jsem s úsměvem a podala čokoládu malé Haničce, aby se rozdělila s ostatními.

Grizlíka dostal Filípek, byla na něm řada. Hned si ho posadil na klín a celý se rozplynul v hřejivých dotecích.

Na posteli u okna seděl a nohama klátil pětiletý Ríša. Nic neříkal, jenom se usmíval a já jsem věděla, že se usmívá na mě. Od posledně ještě víc zhubl. Bosé nohy jako hůlky se míhaly vzduchem, zavřená pěst skrývala drobný dárek.

„Něco pro tebe mám.“

Přistoupila jsem blíž.

„Mám zavřít oči?“

„Jestli chceš. Ale nemusíš, jenom nastav ruku.“

Poslechla jsem a dostala náramek.

Dlouho jsem ho nechala ležet na dlani. Barevný provázek s několika skleněnými korálky. Do očí mi vstoupily slzy.

„Děkuji,“ otiskla jsem své rty na Ríšovu tvář.

Přál si, abych to udělala, a přece jsem ho zastihla nepřipraveného. Chtěl něco říct, v tichu, které nás oba naplnilo, to však bylo zbytečné. Seděl, klátil nohama, prostě si vychutnával přítomnou chvíli, která jeho srdce naplnila teplem a řekla mu, že život má skutečně smysl.

Dospělí by se smáli naší lásce. To je tím, že dospělí o lásce nic nevědí. Jenom to, co znají z knížek a televize, to ale není láska.

Láska je prožitek, láska je život sám, i když vyprchává mezi tenoučkými prsty a zbývá ho sotva na jediný úsměv.

„Tak jak to dopadlo?“ zeptá se Ríši sestřička Evička. „Vzala si ten náramek?“

Podle jeho úsměvu bude dopředu znát odpověď, něco jiného je však slyšet ji z úst toho, kdo prožil.

¨ „Vzala.“

„To teď spolu chodíte, že?“

„Hmm,“ usmál se Ríša a spokojeně objal polštář, na kterém ležel a rozplýval se blahem.

Byl to jeho poslední večer. Anebo také první. Všechno záleží na tom, odkud se díváme.

...

Tituly podobného zaměření

PRVNÍ ÚSMĚV – Michal Čagánek

Sbírka meditativní poezie. ilustrace: barevné

Naše cena 162 Kč

SÁZKA O EVU – Michal Čagánek

Nemilované dítě vyrůstá ve zdravotní sestru, která

Naše cena 171 Kč