ŽAHÚŘI V JINDŘICHOVĚ HRADCI – Sabina Langerová

O titulu:

Historie vaření na jindřichohradecku a dobové recepty z kraje.

ilustrace: černobílé ilustrace Tomáš Kadlec
vazba: brožovaná
formát: 20x21 cm, 88 stran
rok vydání: 2012, vydání 1.

Anotace: Město Jindřichův Hradec se svými cechy a bohatou tradicí dobré kuchyně bylo opravdovou studnicí skvělých dobových receptů krajových jídel i bohaté a zábavné historie českého kulinářství. Často je úžasné, jak z ničeho naši předci dokázali vytvořit něco a ještě to bylo chutné.

Z obsahu knihy:

1. Historie stručná a neúplná - Když byl člověk nekulturní žrout, Od kořínků k plackám, Boleslavské hospodaření na úsvitu civilizace, Dvorské vaření za Přemyslovců, Královské vaření za Lucemburků, Tlustý a hubený, Středověk na talíři, Zámecké vaření v Jindřichově Hradci, ...a zámcké jedení, Jindřichohradecké zámecké svatby, Zámecký kuchmistr, Černá kuchyně, Rožmberská svatba, Veřejné vaření, Pokyny pro pobožné manželky, Babské kralování, Babské ucho..., ...a babský hněv

2. Chléb náš vezdejší – Páni pekaři, Pečení na všechny způsoby, Pekařské neplechy, Pekařské prodávání, Pekařské hádání, Pekařský exodus, Když není co jíst, Turecký půlměsíc, Mouční apoštolové, ...versus klevetné plachetnice nad Vajgarem, Pekařská nepoctivost, Pekařská nemravnost v Jindřichově Hradci, C.K. Mistr pekařský z Klášterské, Páni perníkáři, Zlolajný perníkářský škůdník, Srdce z perníku

3. Královna kaše – Princezna borůvka, Sladká kaše bílé paní, Hrachová kaše s papežským požehnáním, Divoké kaše..., ...a kuriozní máslo na ně

4. Bramborový dar nebes – Zemáky, erteple, zemojablíčka, krumple..., Brambory plují do Evropy..., ...a z Evropy do Ameriky, Bramborová válka v Jindřichově Hradci, Zadělávaná jablíčka bramborová, Sejkorky

5. Mastihubkové – Páni řezníci, Na řezníky patří přísnost, Kamarád pranýř, Nekalá konkurence, Ševci a fazole, Rázná ševcová, Omáčkové opojení

Polévka byla, jest a bude grunt, Dětem vstup zakázán aneb Polévky alkoholové, Doby postní – doby májových ryb, Velikonoční čas, Léto v plném rozpuku, Dušičky, Když přijde Martin, Doba adventu, Hoj ty Štědrý večere, Zimní dobroty, Doby neúrody

+ množství receptů s malebnými názvy – např. šmorn, grenadýr marš, smaženec s jablky, diblíci, hubinky, černé duše, kosmatice, jidášky, pučálka, hlavička, kraple, drbáky a mnoho dalších.

Dobrou chuť!

Úryvek:

...Nekalá konkurence

Kuchynářům se ale do vaření pletli i měšťané, kteří začali vařit pro příchozí pod branami města. Jednou se zrodila veliká mrzutost: kuchynáři si stěžovali u rychtáře, že Martin Tobiáš, mýtný v Rybniční bráně a s ním měšťané Daniel Strejček a Tomáš Mikl pečou pro cestující husy a kachny! Kuchynáři žádali, aby drůbež byla zkonfiskována, ale napadení se bránili, že drůbež pečou již léta, a nikomu to dosud nevadilo.

„K nějakému výdělečku jejich jsme mlčeli, ale oni v poslední době v bráně schválně způsobí nějaký nepořádek, aby lidé museli čekat a tudíž brát jídlo od nich. Pečou všechno, nic na daních z toho neplatí a pomalu vydělávají víc než my!“ křičeli kuchynáři. A protože křičeli hodně hlasitě, radnice jim dala za pravdu a nechala na všechny městské brány pověsit nápis, zakazující jakékoliv pokoutní vaření: „NEOPOVAŽUJTE SE KROMĚ SVÝCH POVINNOSTÍ NĚJAKÝM VYVAŘOVÁNÍM POCESTNÝ LID OBTĚŽOVATI!“

Celé město se tím bavilo a rozezleným měšťanům, kteří zrovna nakoupili od husáka a kachnáře takovou pěknou drůbež, se kdekdo posmíval a nejden drzý učedník, když šel kolem brány (a že jako naschvál tam každý měl cestu), nezapomněl zakejhat. Samozřejmě, že zachráněné husy a kachny v nedalekém kotci hromadně odpovídaly. Zřejmě to byl nějaký smolný čas, protože panna Voršila, která bydlela v sousedství Rybniční brány, přiběhla na oba již tak pronásledované měšťany s velikým křikem, že se jí ztratil její milovaný kocour. Voršila byla už notně odkvetlá slečna a kocourek byl její jediný společník. Vzala si chudák do hlavy, že její kocour skončil patrně na pekáči právě u nich. Kolem plačící a lamentující Voršily se seběhlo množství lidí; mysleli nejprve, že se stalo velké neštěstí, pak někdo zamňoukal (určitě ten uličník od ševců, učedník Mates) a všichni se začali smát. Věc se brzy roznesla po celém městě a u brány se mňoukalo ostošest.

Jeden z vtipálků, krčmář Havel řečený Plynderle sledoval tahanice v městské bráně a celý týden se jim smál a s ním celá hospoda, které se říkalo U Plynderlíčka. Když mu jednou bába pučálnice, která obchodovala s hrachem, prodala pytel pěkného hrášku, dostal nápad pojmenovat jídlo z luštěnin na posměch oběma kuchynářům. Jídla „kočičí tanec“ a „kočičí svatba“ se brzo rozšířila po jindřichohradeckých hostincích a kdo chtěl kuchynáře pořádně dopálit, jídla před nimi vychvaloval až do nebes, i když nebyl zrovna ctitelem luštěnin.

Kočičí tanec

250 g čočky, 150 g krupek, sůl, majoránka, 80 g sádla nebo škvarků, 1 cibule.

Čočku namočíme a uvaříme v nesolené vodě. Zvlášť uvaříme ve větším množství slané vody přebrané a namočené kroupy. Uvařenou čočku scedíme, smícháme se scezenými kroupami, přidáme majoránku, sůl a promícháme s rozpuštěným sádlem a škvarkami. Na talíři je dobré je polít osmaženou cibulkou. ...

Tituly podobného zaměření

LIGA DESTILATÉRŮ A KURZY HLADOVĚNÍ - Milan Badal

Nejznámější české kulinářské speciality. podtitul:

Naše cena 197 Kč

SVĚTOBĚŽNÍCI - Antonín Langer

Vzpomínky na putování Evropou před sto lety.

Naše cena 185 Kč