DLABAČOV A NYMBURSKÝ ROD DLABAČŮ – Eva Marie Zitková

O titulu:

Osudy lékaře Boženy Němcové Jana Dlabače a dalších výrazných osobností rodu Dlabačů.
___________________________________________________________________________

ilustrace: černobílé a barevné fotografie a kresby
vazba: brožovaná
formát: 21x15 cm, 136 stran
rok vydání: 2021, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:

Když se dnes zeptáte někoho z obyvatel Prahy, kde je Dlabačov a proč se tak jmenuje, jen málokdo bude vědět. Někdo si vzpomene na kino Dlabačov, jiný si vybaví stejnojmennou ulici kousek od Strahovského kláštera. To není náhoda. Kino i ulice jsou pojmenovány po strahovském knihovníkovi, obrozenci a hudebníkovi Bohumíru Janu Dlabačovi. I díky jeho práci a úsilí se nám zachovala jedna z nejkrásnějších knihoven na světě – knihovna Strahovského kláštera.

Dlabačové byli usazeni v Polabí a z jejich rodu vzešla řada výrazných mužů a žen. Byl jím třeba nymburský doktor Jan František Dlabač, lékař Boženy Němcové a obrozenecký buditel, jeho děti Jan Křtitel Tomáš Dlabač, ředitel roudnické hospodářské školy a Kateřina Emlerová, jedna ze zakladatelek první české vyšší školy pro dívky nazvané Minerva, nebo pokračovatel jejich rodu geolog Mikuláš Dlabač.

Kniha se věnuje hlavně lékaři Janu Františku Dlabačovi a pokračovatelům jeho rodu až po posledního mužského dědice a obsáhla časový úsek rámovaný zhruba polovinou 18. století a počátkem 21. století.

I celá řada dalších Dlabačů se zapsala do osudů naší krásné země a my můžeme sledovat, jak se životní příběhy jednotlivých postav prolínají s přelomovými událostmi doby.
________________________________________________________________________________________________________________________

Profil autorky:

Eva Marie Zitková se narodila roku 1940 v Praze. Vystudovala psychologii na Masarykově univerzitě v Brně a pracovala jako psycholožka v psychiatrické léčebně v Kroměříži. V roce 1978 emigrovala do Kanady, kde ve své praxi pokračovala až do odchodu do důchodu v roce 2005.

Od roku 1989 se mohla vracet do své vlasti, což byl velký impuls i k obnovení jejího zájmu o historii 16. a 17. století. Psaní jí pomáhalo překlenout vzdálenost mezi kanadským domovem a vysněnou krajinou dětství, pocity vykořenění a osamělosti. Po matce pochází z netolického rodu Neyhauserů a právě o jeho osudech poutavě vypráví ve svých ostatních knihách. Rozsáhlá románová trilogie Báby v nepaměti, Co mi báby povídaly a Co báby nevěděly mapuje život v jižních Čechách na pozadí tureckých válek, pádu rodu Rožmberků a třicetileté války.

Žije ve Vancouveru, je matkou dvou synů a babičkou milované vnučky Anežky Lucie.
_________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

... Bohumír Jan Dlabač zachraňoval knihy, kde to jen bylo možné. Chodil a jezdil po veřejných dražbách a hlavně se nebál odsuzovat barbarský přístup císařských úřadů ke knihám a jiným historickým a technickým modelům nebo přístrojům z minulých dob. Pokud se totiž knihy ze zrušených klášterů nepodařilo prodat ve dražbě, byly spáleny na hromadách a přístroje se odvezly do skládek a zasypaly.

Bohumír Jan Dlabač v sobě nezapřel i praktického muže, a tak mu asi moc nevadilo, že se v klášterní kariéře nedostal do pozice opata Strahovského kláštera. Určitě v tom hrálo roli i jeho upřednostnění české obrozenecké společnosti. Mnohem více než kariéra opata mu vyhovovala pozice knihovníka, spisovatele a pedagoga. Měl tak větší volnost, mohl chodit mimo klášter, setkávat se s přáteli a zpestřit si klášterní jídelníček jídlem v některé pražské hospůdce, vyhlášené také dobrým pivem.

Teprve po sedmnácti letech, kdy se musel mimo řízení knihovny věnovat také vedení hudebního života Strahovského kláštera, se mu konečně dostalo ocenění. Byl od vedení kláštera zproštěn povinností regenschoriho a jako výraz uznání a poděkování mu bylo od roku 1803 umožněno jíst u „opatského stolu“. Zároveň se také zvýšil jeho roční příjem. Snad mu to umožnilo i delší cesty po Českých zemích nejen za knihami pro strahovskou knihovnu, ale i za českými hudebníky, obroditeli a umělci. Bylo mu také dovoleno pracovat na velkém slovníku umělců a nemusel již dojíždět a sloužit pravidelné mše ve vesnicích, patřících pod duchovní správu Strahovského kláštera.

Pohled na hudební přínos Bohumíra Jana Dlabače daleko přesahuje pozici regenschoriho Strahovského kláštera. Dlabač nastoupil jako hudební správce po velmi talentovaném hudebníku, Janu Loheliovi. Pro toho byla hudba jedinou láskou a byl nejen regenschori, ale i skladatel a řemeslník schopný náročné, mnoho let trvající přestavby varhan. Tak jako Bohumír Jan sbíral knihy, Lohelius obohatil Strahovský klášter o sbírku hudebních nástrojů a hudebnin. To vše dostal do správy po Loheliově předčasné smrti v únoru 1788 jeho nástupce Bohumír Jan Dlabač.

...

MUDr. Jan Dlabač se znova neoženil, i když milovanou Marii přežil o dvacet let. V jednom z dopisů paní Boženě Němcové nazval svoji ženu „svým dobrým geniem“. S malými dětmi mu asi nejprve pomáhala rodina, ale dcera Kateřina byla brzo schopná samostatného života jen s otcem. Byla všestranně nadaná, vynikala hlavně ve hře na klavír a ve zpěvu.

Božena Němcová se stala nejznámější pacientkou doktora Dlabače, i když Němcovi byli v Nymburce jen krátký čas necelých dvou let. Vztah doktora Dlabače s pacientkou Němcovou pokračoval dopisy a paní Božena zvala Jana opakovaně k návštěvě nejprve do Liberce, kam se Němcovi na příkaz vrchního finančního rady F. Scheria, nadřízeného Josefa Němce, odstěhovali, a později i do Prahy. Jejich vztah je možné nazvat přátelstvím mezi mužem a ženou, založeným na důvěře pacientky k lékaři, ale také na hlubším vzájemném obdivu. Dodnes zůstaly zachovány dopisy, které si Božena Němcová a doktor Dlabač dlouho psali.

Povídka Němcové Kávová společnost, popisující život nymburských paniček, měla a má své obhájce i kritiky. Čiší z ní zatrpklost paní Boženy k prázdnotě a povrchnosti společenských setkání nymburských dam. Vykresluje je jako ženy, které nebaví umění, nezajímají je knihy a neumí se vyjadřovat v češtině, aniž by pro zvýšení efektu nezaplétaly do hovoru germanismy. Přitom to byl ale podle těchto dam právě MUDr. Jan Dlabač, který k nim byl v době jejich nemoci často volán, kdo neměl to správné chování, které náleželo městské honoraci.

Jeho podoba lékaře a vzácného člověka se uchovala v povídce paní Boženy V zámku a podzámčí. Popisuje jej jako skromného lékaře, který „vznešeným dámám ruce nelíbal“, ale ujal se sirotka a pomáhal více než svými lékařskými znalostmi svým sociálním cítěním.

V životě Boženy Němcové bylo mnoho přátel mužského rodu, měla milence a zvláštní slabost pro lékaře. Není to moc překvapující, většinu svého života byla nemocná a stonaly i její čtyři děti. Božena Němcová měla zvídavou povahu, chtěla vědět víc o lidském těle, a kdyby se narodila o sto let později, možná by nenapsala slavnou Babičku, ale studovala by třeba lékařství nebo psychologii.

Koho vlastně hledala ve vztahu k Janu Dlabačovi? Staršího bratra? Cítila jeho obdiv ke své kráse? Byla o devět let mladší než on a ke své kráse nepotřebovala drahé oblečení, byla přirozená a opravdová. Možná právě v tom rozporu vysoké inteligence a krásy na jedné straně a jednoduchosti, porozumění a prostoty v jednání s každým jako se sobě rovným na straně druhé měla své kouzlo. Od jiných lékařů zažila kvůli svému romantickému založení zklamání, ale Jan Dlabač zůstal stejný. Přátelili se spolu až do konce jejího života.

...

Tituly podobného zaměření

BÁBY V NEPAMĚTI – Eva Marie Zitková

První díl historické ságy, ve kterém se proplétají

Naše cena 242 Kč

CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková

Historický román z doby posledních

Naše cena 224 Kč

CO BÁBY NEVĚDĚLY – Eva Marie Zitková

Další vyprávění o osudech rodu Neyhauserů na

Naše cena 224 Kč

MLÁDÍ ČAS – Zdenka Čechová

Vzpomínky na své mládí v Heřmanově na Vysočině a v

Naše cena 179 Kč

ANNY 2 ANEB CO BYLO DÁL - Hana Elgrová

Pokračování Anny aneb jak šel život. ilustrace:

Naše cena 188 Kč

ANNY ANEB JAK ŠEL ŽIVOT - Hana Elgrová

Román o osudu venkovské ženy ze Strakonicka.

Naše cena 144 Kč

EMIGRANT LÉKAŘ VYPRÁVÍ – Jiří Křížek

Životní příběh psychiatra Jiřího (George) Křížka,

Naše cena 134 Kč

NAŠÍM SNEM BYLA KANADA - Eva Žídková

Nelehký útěk české rodiny do

Naše cena 178 Kč