Knižní obchod
ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
___________________________
Naše tipy pro jarní čtení:
STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík
Fotografie s úryvky textů a básněmi, kniha pro potěšení.
Naše cena: 222 Kč
ŠUMAVA JAKO MALOVANÁ – Jan Kavale
Další z nádherných fotografických knih Jana Kavaleho.
Naše cena: 359 Kč
DOBRODRUŽSTVÍ KAPŘÍKA METLÍKA 2.– Jan Opatřil
Kapřík Metlík a jeho rybí přátelé zažívají nová dobrodružství.
Naše cena: 224 Kč
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
JANTAROVÉ OČI – Jaroslav Monte Kvasnica
Kvasnicova nejnovější kniha o vlcích.
Naše cena: 480 Kč
O šumavské železnici Volary - Pasov.
Naše cena: 162 Kč

Úvod » Zájmová literatura » O jídle a pití » PŘÍBĚHY SLAVNÝCH HOSTINCŮ 1. DÍL
Povídky z proslavených českých hostinců.
ilustrace: černobílé a barevné fotografie
vazba: pevná bez přebalu
formát: 23x23 cm, 115 stran
rok vydání: 2009, vydání 1.
Anotace: Jde o soubor povídek, které se vrací k historii a současnosti hostinců, které se v minulosti různými způsoby proslavily. Spisovatelé Milan Šimáček a Jan Matěj Krnínský nahlédli do tak slavných restaurací jakými jsou například: Hrabalova oblíbená pivnice U zlatého tygra, proslavená hudebnická restaurace U Rudolfina, legendární Hájenka v Kersku, českobudějovické Masné Krámy, plzeňská Spilka, U Salzmannů, Na Parkánu, Pivnice pivovaru Eggenberg, pivovar filmových Postřižin Dalešice. Do povídky o Ranči Šimona Pláničky v Hošticích u Volyně přispěl částí textu i slavný filmový režisér Zdeněk Troška. Kniha obsahuje anketu na téma „Restaurace“ jejíž respondenty jsou slavné osobnosti českého veřejného života např. Pavel Zedníček, Richard Tesařík, Jiří Lábus apod.
Úryvek: Ale zpět k těm starým sklepům. Když padlo rozhodnutí je zrušit, zrodila se myšlenka vybudovat tam velkou zájezdní restauraci, protože ta stará, která stávala dříve hned u brány a ve které popíjeli i sám Gagarin s Těreškovovou a dokonce v ní pobyl i írácký šah Muhamed Reza Pahlaví, už přestávala uspokojovat nápor turistů. V roce 1992, při stopadesátém výročí založení plzeňského pivovaru, takvzniklo cosi velkolepého, kam jezdilo v porevoluční euforii i čtyřicet až padesát zájezdů denně a dodnes se ty zájezdy počítají každý den na desítky. A dorazil sem i Karel Gott, Josef kemr a řada dalších slavných, kteří tu mohli pozorovat, jak v unikátních prostorách s klenbami profesionálně kmitají perfektně oblečení číšníci a krásné číšnice a pivo se tam vozí na vozíkách jako dříve v každé pořádné pivnici. Kdo má pivo rád, musí si tam připadat jako v pivním ráji. Na stole v půllitru se mu pohupuje stále čerstvý prazdroj vší lidské radosti, vše má v příjemně tlumeném osvětlení lesk a břink, pípy se třpytí jako rosa poránu a jídelní lístek je sám od sebe k sežrání, protože pokud by jej někdo chtěl přečíst celý, už mu nezbudou sliny na to, co z něj nakonec vybere.