MEDIÁLNÍ MODERNA – Jiří Bystřický a kol.

O titulu:

Vnímání a interpretace světa pomocí nových médií, zejména elektronické kultury.
_________________________________________________________________________________________________________

podtitul: Studie k soudobým formám de-abstrakce a mediality
vazba: brožovaná
formát: 20x13,5 cm, 168 stran
rok vydání: 2014, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________________

Anotace: Kolektivní monografie Mediální moderna (Studie k soudobým formám de-abstrakce a mediality) nabízí čtenáři analýzu teorií a diskusí spjatých s vnímáním a interpretací světa v kontextu moderních a postmoderních médií a kultury. Podává obraz ztvárnění reality a změn vidění světa prostřednictvím nových médií, mezi kterými čím dál víc získává centrální postavení tzv. elektronická kultura. V této souvislosti se autoři snaží nastínit vztah mezi uměním, vědou a médií, a to z hlediska filosofického, sociologického, teologického a uměnovědního. Implicitně je přitom spojuje snaha postihnout podíl médií na utváření obrazu světa a na sociálním „konstruování“ reality. Při svých zkoumáních navazují na myšlenky, podněty a koncepce T. W. Adorna. G. Agambena, V. Flussera, N. Luhmana, P. Sloterdijka či P. Virilia.
Aspirace knihy formuloval editor a jeden z autorů Jiří Bystřický již ve svém úvodu: Ačkoliv ještě stále prodléváme v kulisách světa, který jsme poměrně usilovně vytvářeli a především sociálně konstruovali, přesto to není zcela úplný, výstižný a dostatečně zdomácnělý prostor našeho života. Jeho akceptovanou součástí se totiž staly aparáty, techno-obrazy, technologie či systémy zprostředkování, jejichž vliv je nejen patrný, ale hlavně proměnlivý. S postupným využíváním technologií totiž využíváme i jiný způsob myšlení, nikoliv tak, že bychom měnili možnosti svých vlastních dispozic, ale zásadně měníme strategie jejich používání. Některé strategie myšlení jsou záměrné, jiné spíše vynucené: tak jako tak, formy našeho myšlení nabývají jiné podoby, a jiné podoby nabývá i způsob, jakým je lze sdělit. Zdá se, že nastává čas vrátit se ke sjednocování, a nikoliv vytvářet další formy dezintegrace.
_________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

... Klasické Boethinovo vymezení člověka jako naturae rationalis individua substantia ukazuje, že lidská bytost má svou povahu danou svou přirozeností, nicméně člověk není jen klon nějaké společné přirozenosti, ale tato je vždy zcela konkrétně realizována v živém jedinci: proto neexistuje obecné člověčenství, ale konkrétní člověk, resp. Lidé, kteří sdílejí lidskou přirozenost. Spojit obecné určení člověka (natura) s jeho zcela konkrétním tvarem v lidské osobě je třeba pro základní vymezení lidské bytosti, jejíž status pro naše úvahy potřebujeme nalézt.   ...

Tituly podobného zaměření

NEKONČÍCÍ STEZKY SOFIE – Christopher Bamford

Hluboce duchovní kniha o snaze sjednotit ducha s

Naše cena 332 Kč

ROZMLUVA A USUZOVÁNÍ – Ladislav Tondl

Problém komunikace jako součást kultury a jejích

Naše cena 197 Kč