S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.
       

ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________

MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________

DOPORUČUJEME:

 CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková

Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.

Naše cena: 206 Kč

_____________________________________________

 KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová

O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.

Naše cena: 183 Kč

______________________________________________

 ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald

Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.

Naše cena: 118 Kč

________________________________________________

 YUKON QUEST - John Firth

1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.

Naše cena: 271 Kč

________________________________________________



CHRÁMOVÝ TYGR - Jim Corbett

Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.

Naše cena: 183 Kč


Úvod »Beletrie» ZAJATCEM VE SVÉ VLASTI – Lev Razgon


        

ZAJATCEM VE SVÉ VLASTI – Lev Razgon

img

 

Číslo produktu: ISBN 978-80-7465-391-9
Výrobce: Nakladatelství Pavel Mervart
EAN kód: 9788074653919
Naše cena bez DPH : 296 Kč
Naše cena s DPH (0 %):
296 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

O titulu:

Dvanáct povídek o zatčení a životě v táborech GULAGu patří ke klasice lágrové literatury.
________________________________________________________________________

název originálu: Něpridumannoje
překlad: Michal Siažík
vazba: pevná bez přebalu
formát: 20,5x14 cm, 312 stran
rok vydání: 2019, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:

Memoárové vzpomínky L. E. Razgona nazvané Zajatcem ve své vlasti patří ke klasice tzv. lágrové literatury. Předkládaný výbor obsahuje dvanáct povídek, jejichž ústředním tématem je líčení atmosféry před zatčením, pobytu ve věznicích, transportu a života v táborech GULAGu. Autor mistrně propojuje perspektivu vlastního prožitku s příběhy konkrétních jedinců postižených masovým zatýkáním a terorem, stejně jako s příběhy těch, kteří se na této státem organizované mašinérii aktivně podíleli. Úvahy o mechanismech moci, útlaku a likvidaci obětí snesou srovnání s díly klasikům žánru – A. I. Solženicyna či V. Šalamova.
_________________________________________________________________________________________________________________________


Profil autora:

Ruského spisovatele a obránce lidských práv Lva Emmanuiloviče Razgona (1908–1999) zatkly sovětské orgány v dubnu 1938 a o dva měsíce později byl odsouzen k pěti letům nápravných prací. V roce 1943 byl propuštěn, nicméně brzy přišla druhá vlna zatýkání: v roce 1950 putoval opět do vězení, tentokrát za „protisovětskou agitaci“ s desetiletým trestem. Po předčasném osvobození v roce 1955 se vrátil k práci redaktora a autora knih pro děti. Jeho první autobiografické povídky s lágrovou tematikou začaly vycházet až na konci 80. let. Po společenském uvolnění v SSSR se politicky angažoval – stal se jedním ze zakladatelů společnosti Memorial, byl rovněž členem mezinárodního PEN klubu.
_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

A vůbec, proč by měl plukovník, Rika nebo kdokoli jiný upadat do stavu nekontrolovaného úžasu nad tím, že ve vězení sedí manželka jednoho z členů politbyra? Pokud bez okolků zavírají a popravují samotné jeho členy, proč by se pak jejich manželky měly těšit nějaké imunitě?
 
Moc dobře jsme věděli, že Stalin se i přes své zaujetí moderní technikou nevzdává starých zvyků. Blízcí všech jeho spolubojovníků museli být nutně pozatýkáni. V nejužším Stalinově okolí nejspíš nefiguroval jediný člověk, jemuž by nezavřeli více či méně blízké příbuzné. Kaganovičovi jednoho bratra popravili, druhý se raději zastřelil sám; Švernikovi zatkli a popravili zetě, se kterým společně žil, muže jeho jediné dcery – Stacha Goněckého; ve Vorošilově případě zatkli rodiče jeho snachy a pokoušeli se zavřít Vorošilovu manželku Jekatěrinu Davidovnu; Molotovovi jak známo uvěznili ženu, která sama byla vedoucí činitelkou… V tomto výčtu by bylo možné pokračovat… Nebylo tedy nic překvapivého na tom, že zavřeli i Kalininovu ženu.
   No a s Kalininem, s tím přestali počítat už dávno. Byl jsem na svobodě, když zatkli jeho starého a velice blízkého přítele, spolupracovníka ještě z Putilovského závodu, Alexandra Vasiljeviče Šotmana. K Šotmanově rodině jsem měl blízko, přátelil jsem se s jeho synem, od něhož jsem se také dozvěděl jisté podrobnosti, pro svou dobu, pravda, zcela obligátní. Šotman nebyl jen Kalininovým druhem, příslušníkem nejstarší bolševické gardy, vůdcem proslulé obuchovské obrany a člověkem blízkým Leninovi… Byl rovněž členem prezidia Ústředního výkonného výboru, a po formální stránce tudíž osobou nedotknutelnou, či v každém případě člověkem, jehož zatčení mělo být předsedou Ústředního výkonného výboru formálně odsouhlaseno…
   A takhle to bylo: K Šotmanovi přišli v noci a hned mu položili otázku, kterou kladli starým bolševikům – „zbraň a leninské dokumenty máte?“, načež staříka vzali s sebou. Jakmile se jeho žena dočkala rána, telefonovala Kalininovi. Michail Ivanovič se zaradoval, že slyší starou známou, a zazpíval do telefonu: „Jinečně, že aspoň ty se mi ozveš! Už víc jak týden jste mi nezavolali, ani ty, ani Šuročka, je to hanebnost, nechávat mě teď samotného. A co Šuročkovy ploténky, co děti?“
  Šotmanova žena přerušila slova bezstarostného veselí, pronášená starým přítele: „Míšo! Cožpak ty o tom nevíš? Šuru dnes v noci sebrali.“
  … Dlouhé mlčení v telefonním sluchátku, a poté zoufalý křik ubohého prezidenta: „O ničem nevím! Přísahám, že o ničem nevím!“
   Ještě téhož dne večer byla zatčena i Šotmanova žena. Kolik podobných telefonátů musel Kalinin vyslechnout?


Naše tipy z nakladatelství Stehlík:

N2YyYTIy
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: