PRO CO SI JDEŠ, VLKU? - Eva Vežnavec

O titulu:

Současný pohled na klasická témata běloruské literatury, jako je válka, kolektivizace, stalinské represálie – to vše nahlíží autorka očima svých ženských hrdinek.
________________________________________________________________________________________________________________________________

překlad: Max Ščur
vazba: brožovaná
formát: 20,5x14 cm, 144 stran
rok vydání: 2023, vydání 1.
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:
Román nabízí neotřelý současný pohled na klasická témata běloruské literatury, jako je válka, kolektivizace, stalinské represálie, osudy běloruského lidu ve 20. století – to vše nahlíží autorka očima svých ženských hrdinek. Hlavní vypravěčkou je lidová léčitelka, která po celý život zaznamenává do soukromého deníku události v rodné vsi a jejím okolí. Její vnučka, žena středního věku, která má problémy s alkoholem, se vrací ze zahraničí na babiččin pohřeb a objeví deník, z nějž se dozvídá četné podrobnosti o životě své rodiny za posledních sto let. Román je napsán nezaměnitelným lidovým jazykem, který Vežnavecová, vystudovaná filoložka původem z běloruského venkova, důvěrně zná a brilantně ovládá. To nejlepší z běloruské literatury – drsnou autenticitu Světlany Alexijevičové a filosofickou hloubku Vasila Bykava – spojuje autorka s černým humorem a magickým realismem ve stylu Gabriela Garcíi Márqueze. Román Pro co si jdeš, vlku? patří v současné běloruské próze k tomu nejlepšímu a nikoli náhodou se dostal do short-listu nejprestižnější běloruské literární ceny Jerzyho Giedroyce (2021).
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Profil autorky:
Eva Vežnavec (vlastním jménem Sviatlana Kurs) se narodila v roce 1972 v běloruské Lubani, vystudovala bělorusistiku na Minské státní univerzitě, v 90. letech redigovala časopis Běloruského Helsinského výboru Člověk, pracovala v rádiu Svobodná Evropa a v televizi Belsat. V roce 2008 vydala knižně svou prvotinu Cesta drobné svoloči (Šliach drobnaj svolačy). V současnosti žije ve Varšavě a spolupracuje s tamním Divadelním institutem Zbigniewa Raszewského jako překladatelka z polštiny.
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:
Když začala sklizeň, poslal Šardyka do každého okrsku tři až pět svých lidí, aby sklizeň zabavovali a ničili. U toho zabavovali lidem zbraně a potírali "německé pomahače". Každá ves musela odevzdat třicet až padesát pudů mouky. Kde jsme mu měli ty pudy sehnat? Ani my jsme neměli co jíst, drželi jsme půst. Němci vyvěsili letáky: kdo bude pomáhat partyzánům a z obklíčení uprchlým rudoarmějcům, toho zastřelíme. No a co má být: Šardyka vyskočí z lesa, spálí most, postřílí Němce a bere nohy na ramena. Pak do té vesnice nebo dědiny přijdou Němci a začnou ty lidi týrat. Když partyzáni spálili mosty a strhli všechny dráty, aby nebyl telegraf, začali Němci brát v dědinách zajatce a likvidovat je.Mysleli, že tím partyzány zastaví, ti přece nebudou vystavovat své bližní smrtelné hrozbě. Ale byli jsme pro Šardyku "bližní"? Moskva mu byla blíž. Němcům natruc vyhodili do povětří most u Jarylavičů. Za to Němci sebrali z Jarylavičů sedm lidí a zastřelili je. Byli to poctiví hospodáři, nikdo z těch chudáků na ten most ani nesáhl. Dokud tu zbývali Židé, Němci je vyháněli z ghetta a nutili je tahat břevna a opravovat mosty. A co, někdo těm Židům snad pomohl, zachránil je, vzal je do lesa? Kdepak, ještě se jim posmívali.
  Takhle jsme žili. Ve dne přijedou Němci, jmenují nějakého chlapa starostou. Ten žadoní, naříká: nemůžu být starosta, zavraždí mě partyzáni. Ale Němci mu řeknou bez cavyků: buď tě zastřelíme, nebo sbírej a voz potraviny pro naši posádku. A hotovo, všichni nosí a odevzdávají jídlo, nic s tím nenaděláš. Jinak tě Němci zmlátí, až zčernáš. A ještě se jim to mělo podávat kulturně! Stará Miranovičycha neměla do čeho zabalit máslo, tak ho zabalila do zelného listu - ti na ni začali řvát: jak to podáváš, ty prase! Mlátili ji hlava nehlava, má bába ji jen taktak vyléčila.
  No a v noci přijde Šardyka a povídá: sbírej obilí, maso, vejce, slaninu pro partyzány. Nemáte? Odevzdali jste všechno Němcům? Postřílíme vás coby pomahače! Och, měli jsme to těžké. V noci partyzáni: dej, dej, dej.Ve dne policajti nebo Němci. A ještě ti z obklíčení. Rudoarmějci. Ti chlastali jako naposledy v životě. V Zabiarvečci se ožrali a znásilnili dvě děvčata, a pak usnuli ve chlévě jako zabití. Hospodář tehdy zatarasil dveře, zapálil chlév, a patnáct vojáků uhořelo, jako by byli ze smoly. A tomu sedlákovi to prošlo. Všichni to věděli a nikomu nic neřekli. Ani já ti neřeknu jeho jméno. Má bába Marjanka mu řekla: kéž bys, člověče, býval takhle Šardyka ve Volém pohostil, když se v tamním chlévě povaloval, to by bývalo lepší. Ta moje bába, ta byla drsná.

Tituly podobného zaměření

BLOK ELSABE – Martin Hanzlík

vazba: brožovaná formát: 19x12 cm, 200 stran rok

Naše cena 170 Kč

DVACET ŠEST VĚZNIC A ÚTĚK ZE SOLOVEK – Jurij Dmitrijevič Beznosov

Nevšední příběh člověka, jemuž vlastní světonázor,

Naše cena 287 Kč

BÁBY V NEPAMĚTI – Eva Marie Zitková

První díl historické ságy, ve kterém se proplétají

Naše cena 242 Kč

CHRÁMOVÝ TYGR - Jim Corbett

Výhodný nákup: tuto knihu si můžete zakoupit také

Naše cena 206 Kč