S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.
       

ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________

MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________

DOPORUČUJEME:

 CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková

Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.

Naše cena: 206 Kč

_____________________________________________

 KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová

O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.

Naše cena: 183 Kč

______________________________________________

 ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald

Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.

Naše cena: 118 Kč

________________________________________________

 YUKON QUEST - John Firth

1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.

Naše cena: 271 Kč

________________________________________________



CHRÁMOVÝ TYGR - Jim Corbett

Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.

Naše cena: 183 Kč


Úvod »Beletrie»Biografie, paměti a rozhovory » ARKTICKÉ SNY. KRAJINA SEVERU V PŘEDSTAVÁCH A PŘÁNÍCH – Barry Lopez


        

ARKTICKÉ SNY. KRAJINA SEVERU V PŘEDSTAVÁCH A PŘÁNÍCH – Barry Lopez

img

 

Číslo produktu: ISBN 978-80-7465-490-9
Výrobce: Nakladatelství Pavel Mervart
EAN kód: 9788074654909
Naše cena bez DPH : 440 Kč
Naše cena s DPH (0 %):
440 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

O titulu:

Klasický titul ceněný nejenom pro sílu svého prožitku, ale také že největší změny prostředí se dnes odehrávají v Arktidě, která v rukách drží několik klíčů k naší klimatické budoucnosti.
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________


název originálu: Artic Dreams
překlad: Anton Markoš
ilustrace: černobílé ilustrace
vazba: pevná bez přebalu
formát: 21x14,5 cm, 464 stran
rok vydání: 2021, vydání 1.
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:

Barry Lopez (1945–2020) cestovatel, esejista a reportér, shrnuje ve sbírce reportáží z Arktidy dojmy ze svých četných cest po Arktidě v 70. a 80. letech, doplněné o vhledy do jejích dějin. Jeho reportáže se v různé míře věnují hlavně třem motivům. Především je to krajina, její historie, život a dynamika. Druhým motivem jsou lidé, kteří ji obývají – ti domorodí i nově osídlení: píše o předpokladech života v krajině, o tradicích, o souboru materiální i duchovní kultury. Třetím okruhem jeho pozornosti je moderní doba, kdy se stále rychlejším tempem mění jak krajina, tak její obyvatelé, před očima mizí jejich vzájemné historické vazby. To vše je doplněno o dějiny lidského osídlování od nejstarších dob podnes, a také o dějiny nejdůležitějších objevných cest a potýkání se Evropanů s krajinou. Čtenář získá i představu o počátcích intenzivního průmyslového využívání Arktidy (těžba ropy a rud) a může je konfrontovat se současným stavem krajiny a jejího soužití s novými poměry.
Sbírka Arktické sny (Arctic dreams) z r. 1986 obdržela v USA Národní cenu za literaturu faktu (National Book Award for Nonfiction); od té doby získal za své knihy řadu dalších ocenění.
  Barry Lopez byl před svou smrtí v roce 2020 považován, jak se domníval jiný slavný poutník Robert Macfarlane, za největšího žijícího spisovatele divočiny. Jeho kniha o Arktických snech patří mezi klasické, neustále dotiskované tituly a to nejenom pro sílu a hloubku svého prožitku, ale také že největší změny prostředí se dnes odehrávají v Arktidě, která zřejmě v rukách drží hned několik klíčů i k naší klimatické budoucnosti.
_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

Při svém hledání odpovědí jsem cestoval s nejrůznějšími lidmi. Byl jsem s Eskymáky na lovu narvalů u severního pobřeží Baffinova ostrova i na lovu mrožů v Beringově moři. S mořskými ekology jsem procestoval stovky mil jako jejich společník při zkoumání pobřeží a příbřežních moří. S malíři-krajináři jsem obešel Kanadské souostroví. Byl jsem na vrtné plošině s dělníky, kteří dobývají ropu při teplotách minus 30 stupňů. Pobyl jsem i s kosmopolitní posádkou nákladní lodi, která se courala podél západního pobřeží Grónska a v Severozápadním průplavu. Každá z těchto skupin vnímala krajinu jinak. Prázdnotu tundry, která se jako mihotavý přízrak vynořovala z oceánu; modročerné kopule zimní oblohy, mrazivou nádheru plnou blikotajících hvězd; stáda pižmoňů, když se na vrcholu pahorku rozestavují do obranného postavení a jejich dlouhé chlupy vějí kolem nich jako jediný velký příval tmavé vody; žílu olovnato-zinkové rudy, která se leskne drobnými zrcátky v mokré druhohorní sluji pod povrchem Malého Cornwallisova ostrova; naříkání a kvílení pokrývky oceánského ledu, když se v krystalicky čistém zimním vzduchu prohýbá a láme. To všechno, čím krajina je a co vyvolává, její skutečný význam i metaforické ozvuky, nachází různé pochopení u všech těch různorodých lidí.

Někteří biologové si myslí, že všechny ekosystémy se vyvíjejí směrem ke stabilitě, která se projevuje vysokou diverzitou, tedy tak, že společenstvo čítá mnoho různých druhů organismů a jejich populace zaznamenávají jen drobné výkyvy. Podle těchto představ se ekosystémy mírného pásma i Arktidy zvolna vyvíjejí k této představě tropické stability a diverzity. Vyvíjejí, ale ke složitým potravním sítím a pružné diverzitě nemohou nikdy dospět v žádném myslitelném časovém měřítku! Severské ekosystémy se musejí vypořádat s výraznými výkyvy v dodávce sluneční energie a jejich vývoj je proto značně pomalejší. Zažívají také pravidelná drastická narušení způsobená normálními nepravidelnostmi počasí (výkyvy toho druhu, jaké způsobí zničení úrody citrusových plodů na Floridě, nebo jaké předčasně probudí montanské medvědy ze zimního spánku). A není nouze ani o nepředvídatelné klimatické katastrofy.
   Společenstva – ekosystémy severských rostlin a živočichů – se liší od těch jižnějších větší biomasou a nižší celkovou produktivitou. Místo mnoha druhů s poměrně malým počtem jedinců je zde druhů méně, ale zato početných – vzpomeňme stáda sobů nebo mraky komárů. Přesto se dá říct, že ani tato početnost nedokáže každý rok zajistit produkci dostatečného počtu mláďat a zabránit tak výkyvům v počtech jedinců. Početnost populací v důsledku toho dramaticky kolísá – například náhlý vpád nepříznivého počasí, tak typický pro časné i pozdní léto, do některých arktických populací vnáší rozvrat. Týká se to hlavně teplokrevných živočichů. Na sibiřském Wrangelově ostrově například deset let po sobě docházelo na sklonku jara ke sněhovým bouřím, a po celé toto období se sněžné husy nezmohly ani na jedinou snůšku vajec. Jejich populace spadla proto v období 1965-75 ze 400 tisíc na méně než 50 tisíc. V některých letech smetou jarní bouře v Grónském moři tisíce novorozených tuleních mláďat z ker do moře, a ta utonou. V říjnu 1973 padal na kanadském souostroví mrznoucí déšť. Přes ledovou krustu se pižmoni nedokázali probít k potravě a té zimy jich skoro tři čtvrtiny zahynuly.


Naše tipy z nakladatelství Stehlík:

ZWQ1ZjN
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: