PROFILY VYBRANÝCH AUTORŮ / G - K

Galuška Luděk, PhDr. CSc.(*1960, Ostrožská Nová Ves), je absolventem archeologie na Komenského univerzitě v Bratislavě, vedoucí pracoviště slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Brně, vedoucí archeologických výzkumů ve Starém Městě, Hluku, Ostrožské Nové Vsi, Modré u Velehradu, na hradisku sv. Klimenta u Osvětiman, docent středověké archeologie na Masarykově univerzitě v Brně. Je spoluautorem projektu Archeologický skanzen Modrá - opevněné velkomoravské sídliště středního Pomoraví, realizovaného v roce 2004. Zaměřuje se na popularizaci vědy, je autorem a spoluautorem řady scénářů tematických výstav a expozic, spoluautorem a odborným spolupracovníkem při přípravě filmových, televizních a rozhlasových relací s tematikou Velké Moravy a raného středověku.

Bibliografie:
Velká Morava (1991)
Uherské Hradiště-Sady, křesťanské centrum Říše Velkomoravské (1996)
Morava mezi Východem a Západem (2001)
Slované, doteky předků (2004)
Východní Morava v 10. a 14. století (2008)
Autorsky se spolupodílel na "obecních" knihách o Uherském Hradišti, Starém Městě, Uherském Ostrohu a Ostrožské Nové Vsi.

Ocenění
Pamětní medaile 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu – udělena arcibiskupem olomouckým msgr. J. Graubnerem za přínos v bádání o Velehradu
Medaile sv. Václava – udělena zastupitelstvem Ostrožské Nové Vsi za zásluhy o rozvoj rodné obce s přihlédnutím k výzkumné archeologické činnosti prováděné na jejím katastru.

Ve volném čase se věnuje hudbě, příležitostně vystupuje s kapelou Nezapomeň. Je pravidelným účastníkem literárních konferencí o víně v Buchlovicích.

Tituly v naší nabídce: Slované, doteky předků (kategorie Společenské vědy - Historie)

Gehl Jan se narodil roku 1936. Je architektem, učí na School of Architecture of the Royal Danish Academy of Fine Arts (Škola architektury Královské dánské akademie umění) v Kodani, kde je vedoucím programu Urban Design (Městské plánování). Je učitelem a konzultantem na univerzitách v Edinburghu, Torontu, Melbourne, Perthu, Berkeley a Guadalajaře, pracuje pro města v Evropě, Austrálii a na Dálném Východě. Mezinárodní unie architektů mu udělila ,,Cenu Sira Patricka Abercrombieho za příkladný přínos k městskému plánování”, na Heriot-Watt University v Edinburghu získal čestný doktorát.

Tituly v naší nabídce: Život mezi budovami (momentálně vyprodáno)

Gottwald Vladimír T. se narodil 8. září 1954 ve Volyni. Studoval gymnázium a kybernetiku, v životě však vyzkoušel různé profese, např. vykládání vagónů nebo práci vrchního číšníka v luxusním hotelu. Od roku 1968 se věnoval ochotnickému divadlu (angažoval se v amatérském souboru Studio Volyně) a od roku 1989 je profesionálním hercem. Po krátkém angažmá v Kolíně nyní působí v šumperském divadle a můžeme ho občas vidět i ve filmových rolích (Kolaudace, Slunce seno a pár facek, Musician-stories, Těžká práce pro anděla I. a II., Slunce seno erotika, Kameňák I. a II., Četnické humoresky,...), a občas slyšet v rozhlase. Napsal řadu divadelních her, píše komentáře a fejetony. Je autorem a grafikem některých divadelních programů a plakátů a mnoha kreslených vtipů. Rediguje Noviny z divadla, vydal poému Sedmé peklo (1997) a vodnické pohádky Šmajdovinky (2002).

Tituly v naší nabídce: Šmajdovinky (kategorie Beletrie - Pohádky, pověsti a legendy)

Harner Michael Ph.D, (1929) studoval šamanismus u původních etnik v horní Amazonii, Mexiku, západní části Severní Ameriky, v kanadské Arktidě a Laponsku. Později působil jako profesor antropologie na Yaleově, Kolumbijské a Kalifornské univerzitě. Také byl místopředseda antropologického oddělení Akademie věd v New Yorku. Od roku 1961 aktivně praktikuje šamanismus a šamanské léčení, od 70. let učil tyto metody veřejně po celém světě na seminářích a kursech, a velkou měrou se tak podílel na návratu šamanismu do současného života na Západě. Zakladatel a ředitel Nadace pro šamanská studia (Foundation for Shamanic Studies). Napsal mj. knihy Chívarové a Halucinogeny a šamanismus. Byl spoluautorem románu Kanibal.

Tituly v naší nabídce: Cesta šamana (momentálně vyprodáno)

Holt John (1923-1985) byl americký učitel a autor celkem deseti knih o dětech a vzdělávání. Jeho knihy byly přeloženy do patnácti jazyků. Kromě bestselleru Proč děti neprospívají (více než milion prodaných výtisků u prvních dvou vydání v angličtině) patří k nejznámějším knihy Jak se děti učí a autobiografie Nikdy není pozdě.

V posledním období svého života se John Holt stal vedoucí postavou a propagátorem hnutí, které se snažilo prosadit myšlenku vzdělávání dětí v rodinách (home schooling movement). Podařilo se mu dosáhnout změn v americkém zákonodárství, které rodičům umožňuje převzít plnou zodpovědnost za vzdělání vlastních dětí a vzdělávat je doma. Své názory a poznatky shrnul v předposlední knize Učte děti sami (v anglickém originále Teach your own) a v článcích v časopise Growing without schooling, který založil. Knihy Johna Holta velice napomohly rozvoji domácího vzdělávání na celém světě.

Tituly v naší nabídce - Proč děti neprospívají (kategorie Společenské vědy - Pedagogika)

Johanisová Naďa: Narodila se v Praze v roce 1956. Dětství strávila částečně v zahraničí. Vystudovala hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK, v roce 1986 se s rodinou přestěhovala do Českých Budějovic, kde pracovala v nynějším Hydrobiologickém ústavu AV ČR.

V letech 1987 až 1989 se angažovala v úspěšné snaze zachránit říčku Stropnici před regulací, od roku 1990 do roku 1996 byla ředitelkou ekologické organizace Rosa v Českých Budějovicích. Od začátku devatesátých let se zajímá o ekonomické kořeny ekologické krize a od jejich poloviny zahajuje pedagogickou činnost, nejprve na Pedagogické fakultě JčU v Č. Budějovicích, později na Masarykově univerzitě v Brně, kde se hlouběji zabývá skrytými předpoklady ekonomické teorie a lokálními, etickými a demokratickými alternativami.

Do češtiny přeložila několik titulů, např. Schumacherovu knihu Small is beautiful – Malé je milé nebo Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952 od Ladislava Feierabenda, v angličtině napsala publikaci Living in the Cracks. Je zakládající členkou českého think tanku Trast pro ekonomiku a společnost a britského neformálního sdružení Holistic economics při Schumacher College, dlouhodobě spolupracuje s časopisem Sedmá generace.

Mezi lety 1994 a 2008 žila v malé obci na Trhosvinensku, kde byla členkou zastupitelstva, nedávno se přestěhovala do Brna. Je rozvedená a má jednu dceru.

Tituly v naší nabídce: Ekonomičtí disidenti, Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem (kategorie Společenské vědy - Ekonomie), Living in the Cracks (kategorie stejná), Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952 - Ladislav Feierabend (přeložila, kategorie Zemědělství a lesnictví), Dcery Měděné ženy (podílela se na překladu, kategorie Duchovní lit. - Duchovní poselství)

Kadoch František se narodil v roce 1932 v Jistebnici u Tábora a žije se svojí rodinou ve Vimperku.

Redigoval 20 let časopis Šumava. Je redaktorem Šumavského kalendáře, vyšly mu tyto knihy: 100 let knihtiskárny ve Vimperku (1974), Tenkrát na Šumavě (1999 – spoluatorství s F. Valentou), Pytláci, pašeráci a jiné příběhy ze Šumavy – 1. díl (2003), Pašeráci, pytláci, podloudníci – 2. díl (2005), Povídky Lidé, lidi, lidičky (2006), Lidová mluva na Šumavě a v Pošumaví (2008).

Tituly v naší nabídce: Lidová mluva na Šumavě a v Pošumaví (kategorie Regionální literatura a folklór)

Khyentse Dzongsar Jamyang Rinpočhe se narodil v roce 1961 v Bhútánu. Jeho hlavním guruem byl Dilgo Khyentse Rinpočhe. Studoval u více než pětadvaceti dalších významných lamů ze všech čtyř škol tibetského buddhismu.

Již v mládí se zasloužil o publikování řady vzácných buddhistických textů, u nichž hrozilo, že budou navždy ztraceny. V roce 1980 zahájil obnovu kláštera Dzongsar v Tibetu. Založil řadu buddhistických škol a retreatových center v Indii a Bhútánu a je hlavou proslulého kláštera Dzongsar a klášterní university Dzongsar v Tibetu. Stará se o výchovu a vzdělání zhruba šestnácti set mnichů žijících v šesti klášterech a institutech v Asii. Dohlíží na chod organizace Siddhartha’s Intent, spravující šest center, zaměřených na učení a praxi dharmy, v různých částech světa, a také na neziskové organizace Khyentse Fundation a Lotus Outreach.

Napsal a režíroval dva filmy: The Cup (Pohár) a Travellers and Magicians (Poutníci a kouzelníci).

Tituly v naší nabídce: Co z vás (ne)dělá buddhistu (kategorie Duchovní literatura - Východní nauky)

Kocourek Josef se narodil r. 1909 na Brdě v rodině tkalce jako druhé z pěti dětí. Studoval na reálce vNové Pace a v roce 1928 nastoupil na doplňovací kurz v učitelském ústavu v Jičíně, ačkoliv chtěl být původně malířem. Po absolvování kurzu dostal místo jako učitel v oblasti zvané Hřebečsko – nejprve na Mírově (1928-1929), poté v Šilperku (1929-1931) a nakonec v Řepové u Mírova. Šlo o část republiky s výraznou převahou německého obyvatelstva, české školy zde byly menšinové, proto je často zmiňován jako menšinový učitel. Prostředí plné útlaku předurčilo jak bezvýchodnost motivů jeho díla, tak bohužel podlomilo i jeho zdraví. Zemřel r. 1933 v rodném domě ve věku 24 let na tuberkulózu, pochován je na brdském hřbitově.

Kocourek byl velmi složitá postava české literatury, sotva zařaditelný excentrik, žijící až bohémský život; jeho dílo je v mnohém fascinováno erotikou, nechybí v něm ale ani sarkasmus, a v počátcích také silné vlivy poetismu a expresionismu. Typické jsou však i temné a bezvýchodné motivy, v pozdějších dílech také motivy sociální a politické.

Již od studií na reálce se věnoval psaní (v sedmnácti letech spálil rukopisy svých deníků, románů a dramat). Během jeho učitelského působení se mu stalo psaní velmi důležitou součástí jeho existence a takřka smyslem života. Na konci 20. let doslova vychrlil množství povídek, novel, básní i fejetonů, věnoval se psaní deníků a pěstoval velmi rozsáhlou korespondenci nejen s českými autory. Za zmínku stojí i jeho korespondence se slovinským překladatelem Vladimirem Zorzutem, který překládal Kocourkovy povídky. Většina textů zůstala buď v rukopisech nebo na stránkách jednotlivých časopisů a revuí (např. pravidelné fejetony pro Lidové noviny). Za svého života se Kocourek dočkal jen knižního vydání novely Srdce (1932), kterou napsal v roce 1929. Další knihy, které vycházejí z jeho pozůstalosti, připravil k vydání Kocourkův učitel Miloslav Jirda, kterému Kocourek odkázal svou písemnou pozůstalost, později též Zdeněk Filip a Jiří Skalička. V případě vydání Miloslavem Jirdou však byly Kocourkovy texty poznamenány edičními úpravami (cenzura některých erotických pasáží, skládání různých textů dohromady, necitlivé zacházení s původním rukopisem atd.)

Tituly v naší nabídce: Srdce (v kategorii Beletrie - Romány, novely, povídky)

Kolbaba Ladislav Šťoura se narodil 8. 6.1932 v Brně – Nových Černovicích. Pracoval v Mongolsku, Západním Německu, Rakousku a v posledních letech i na Slovensku. Rýžovat zlato se učil v Mongolsku a svoji dovednost uplatnil i na Yukonu a na Aljašce. Autor sám je dvojnásobným mistrem České republiky a Slovenské republiky v rýžování zlata v kategorii veteráni. V Evropě byl dvakrát čtvrtý a je držitelem zlaté medaile z Mistrovství světa V.I.P. – media i držitelem republikového rekordu v rýžování zlata /viz. Česká kniha rekordů/.

Tituly v naší nabídce: Zrození zlatokopa (kategorie Zájmová literatura - Cestopisy a průvodce)

Košatková Iva se narodila 21. 3. 1980 v Českých Budějovicích. Roku 1998 maturovala na studijním oboru starožitník při Uměleckořemeslném učilišti v Praze. Pracovala jako dokumentátorka na oddělení Prehistorie a protohistorie Národního muzea a navštěvovala přednášky archeologie na ZČU FF v Plzni. Napsala autorské samizdaty sbírek Listí (1997), Smutné pozdní doteky (1999), V zasněženém trnkoví (2002), Město na břehu (2002), Oblázky ze dna (2003).

Tituly v naší nabídce: Rozervy (spoluautorka, kategorie Poezie)

Koutecká Věra (*17.5.1954 v Ostravě) vystudovala geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svůj život zasvětila ochraně přírody – nejprve v Ostravském muzeu, potom na magistrátu. Od poloviny devadesátých let pracuje jako ochranář a botanik ,,na volné noze”. Za svůj největší ochranářský počin považuje podíl na záchraně nejkrásnější části Odry před regulací (dnes CHKO Poodří). Setrvává na Ostravsku a snaží se svou prací přispět ke zlepšení zdejšího prostředí.

Kromě ochranářsky a botanicky zaměřených článků z ostravského regionu napsala tři knížky o zdejší přírodě – Přiroda okresu Karviná, Příroda Hlučínska, Příroda Ostravy. Doprovodila je svými fotografiemi a první dvě také ilustracemi Ludvíka Kunce.

Do říše Karpat se na první pohled beznadějně zamilovala a na vandry po slovenských horách brala často i své syny.

Tituly v naší nabídce: Vábení Ducha Karpat (texty, kategorie Zájmová literatura - Cestopisy a průvodce)

Krasnodębski Zdzisław (1953) – sociolog a filosof, v letech 1976 – 1991 přednášel teoretickou sociologii a společenskou filosofii na Varšavské univerzitě, od roku 1995 je profesorem sociologie a dějin východoevropské a středoevropské kultury na Brémské univerzitě, od roku 2001 také na Univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě. Mezi nejdůležitější publikace autora patří: Rozumienie ludzkiego zachowania (1986, Chápání lidského chování), Postmodernistyczne rozterki kultury (1996, Postmoderní roztržky kultury), Max Weber (1999), Demokracja peryferii (2003, 2. vyd. 2004, Demokracie periférie), Drzemka rozsądnych (2006, Spánek rozvážných). Je stálým spolupracovníkem polského kulturního měsíčníku „Znak“ a deníku „Rzeczpospolita”.

Tituly v naší nabídce: Zánik myšlenky pokroku (kategorie Společenské vědy - Filozofie)

Kunc Ludvík (*17.5.1934 v Olešné u Rakovníka) vystudoval v Praze knižní ilustraci a grafiku. Byl zaměstnán n ZOO Ostrava jako výtvarník, a zde uplatnil i své chovatelské schopnosti. Třináct let praktikoval unikátní polodivoký chov rysa ostrovida Sixiho, který se pak stal hrdinou mnoha přírodovědných filmů. Stěžejní část záběrů byla – často za velmi náročných podmínek – pořízena ve volné přírodě slovenských Karpat. Mezi člověkem a rysem se vytvořil neopakovatelný přátelský vztah. K ochraně přírody přispěl Ludvík Kunc především úsilím stabilizovat populaci rysů v Beskydech a vrátit je do míst, kde byli vyhubeni.

Svůj pozorovací talent a výtvarné nadání uplatnil v mnoha kresbách. Bohaté zkušenosti a zážitky sděluje v rozhlase i televizi. Napsal přes dvě stě odborných článků zaměřených převážně na velké šelmy Karpat – rysa, vlka, medvěda – a knihy, které také ilustroval: Historky ze Zoo, Život s karpatským rysem, Z medvědích a vlčích brlohů, Chci domů lva, Můj přítel rys, Opravník ze světa zvířat, Na medvědích stezkách.

Tituly v naší nabídce: Vábení Ducha Karpat (ilustrace, kategorie Umění a řemesla - Malba, grafika, instalace), Můj přítel rys (příroda - zoologie)

Kuo-huang Hsü (1950) se narodil v Ťi-lungu na severu Tchaj-wanu. Vystudoval umělecký design na Státní akademii výtvarných umění. Od mládí se soukromě věnoval studiu kaligrafie, tušové malby a historie čínského malířství. Mezi jeho učitele patřil i významný malíř a znalec starého umění Ťiang Čao-šen. V letech 1984 - 2004 pracoval jako kurátor v oddělení malby a kaligrafie Národního palácového muzea v Tchaj-peji. Své malířské dílo poprvé představil na samostatné výstavě v Tchaj-peji roku 1982 a poté vystavoval obrazy a kaligrafie na různých dalších místech Tchaj-wanu, v Evropě i ve Spojených státech amerických. Dvakrát vystavoval také v Praze (2002 a 2004). V roce 2004 opustil zaměstnání kurátora a po vzoru starých čínských literátů se uchýlil do ústraní svého domova. Žije a maluje v Chua-lienu na východním pobřeží ostrova.

Tituly v naší nabídce: Deset zastavení s čínským obrazem (kategorie Umění a řemesla - Malba, grafika, instalace)