MAPA ŘÍŠE SKUTEČNOSTI DLE AVATAMSAKA SÚTRY - Mistr Uisang

O titulu:

Dokonalý harmonický celek všeho vesmíru.

název originálu: Hwaom ilsung popkjedo
překlad: Ivana M. Gruberová
ilustrace: černobílé fotografie
vazba: pevná bez přebalu
formát: 20x12 cm, 130 stran
rok vydání: 2009, vydání 1.

Anotace: Avatamsaka sútra patří mezi nejvýznamnější texty mahájánového buddhismu. Její filosofické pasáže podávají vizi dokonale harmonického celku vesmíru, jehož každá část je organicky spojena s ostatními. Princip všech věcí odrážejících či "obsahujících" jedna druhou je zde symbolizován imaginární Indrovou sítí mnohafasetových drahokamů na každém uzlu sítě, které odrážejí jeden druhý spolu s odrazy každého drahokamu obsahujícími odrazy všech drahokamů donekonečna.

Sútru studovala zvláště čínská filosofická škola Chua-jen (kor. Hwaom, jap. Kegon). Její učení později sloužilo v Číně, Koreji a Japonsku jako teoretický základ čchanu/zenu a jeho prostřednictvím ovlivnilo i celou kulturu Dálného východu.

Korejský mnich Uisang (625-702) studoval nauku školy Chua-jen u jejího druhého patriarchy Č´-jena. Po návratu domů založil několik klášterů, přednášel o Avatamsaka sútře, vychovával mnichy a inicioval tak tradici korejské školy Hwaom.

Mapa říše skutečnosti představuje Uisangův stručný výklad esence nauky sútry. Z 210 čínských znaků vytvořil "báseň nejzazší moudrosti", jejíchž třicet veršů o sedmi znacích uspořádal do útvaru připomínajícího otisk tradičního čínského razítka.

Úryvek: Verše

1.-4. Dharmy a jejich přirozenost jsou dokonale propojeny. Po dualitě ani stopy. Všechny dharmy jsou nehybné, spočívají v původním klidu, beze jména, bez tvaru, všechny rozdíly mizejí. To, co je známé jako stav probuzení, není nic jiného než toto.

5.-6. Pravá přirozenost je velmi hluboká a nesmírně jemná a tajuplná. Nelpí na svém já, ale projevuje se v závislosti na konkrétních podmínkách.

7.-8. V jednom je vše a v mnohém je jedno, jedno je totožné se vším a mnohé je totožné s jedním.

9.-10. V jednom zrnku prachu je obsažen celý vesmír a tak se to má se všemi zrnky prachu.
11.-14. Nesmírně dlouhé eóny jsou totožné s okamžikem soustředění mysli, okamžik soustředění mysli je totožný s nesmírně dlouhými eóny. Devátá doba a desátá doba jsou totožné, a přesto se nepletou a každá existuje zvlášť.

15.-18. Okamžik, kdy se člověk rozhodne usilovat o probuzení mysli, je okamžikem dokonalého probuzení mysli. Koloběh znovuzrozování a vysvobození nirvány jsou stále spolu a universální a jednotlivé bez rozdílu splývají. To je svět moudrých: svět deseti buddhů a bódhisattvy Samantabhadry.

19.-22. Vstoupí-li mysl do ságamudrá-samádhi, zjevování mnoha jevů na přání té které mysli je nepředstavitelný zázrak. Déšť drahokamů prospívající všem cítícím bytostem zaplňuje prázdný prostor a všechny cítící bytosti mohou obdržet bohatství dle svých schopností.

23.-26. A tak se ten, kdo rozjímá, vrací do původní říše. Ale musí se zbavit nevědomosti. Jinak se tam nedostane. Vhodnými prostředky, jež transcendují veškeré rozlišování, lze dosáhnout dokonalé svobody a člověk získává dle svých zásluh zásoby na cestu domů.

27.-30. Prostřednictvím nevyčerpatelného pokladu tohoto dháraní zdobí skutečný palác z drahokamů v říši jevů. Člověk sedí na půdě střední cesty ve skutečném světě. To, co je odedávna bez pohybu, se nazývá Buddha.  ...