S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.

MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299

___________________


Úvod »Zemědělství a lesnictví» ODPUSTIT MŮŽEME, ZAPOMENOUT NESMÍME – Jan Vaněk, Táňa Klimešová


        

ODPUSTIT MŮŽEME, ZAPOMENOUT NESMÍME – Jan Vaněk, Táňa Klimešová

Paměti sedláka Jana Vaňka z Lutultovic

skladem

 

Číslo produktu: ISBN 978-80-7323-324-2
Výrobce: Nakladatelství Sursum
EAN kód: 978-80-7323-324-2
Naše cena:
269 Kč (Nejsme plátci DPH)
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

O titulu:

Paměti úspěšného sedláka, kterému v 50. letech sebrali statek a vystěhovali ho, jsou vlastně kronikou slezského venkova.
_________________________________________________________________________________________________________

ilustrace: černobílé fotografie
vazba: pevná bez přebalu
formát: 24,5x17 cm, 254 stran
rok vydání: 2018, vydání 1.
________________________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:

Paměti Jana Vaňka se v autorově podání stávají především kronikou slezského venkova v období první poloviny 20. století. Naprosto spontánně a bez zábran, aniž by si stejně jako ostatní písmáci činil jakékoliv nároky na zveřejnění svého díla, se tak jeho paměti nestávají pouze intimním svědectvím života jednoho člověka, ale historickým dokumentem, vypovídajícím o naší nedávné minulosti.

Kamil Rodan, historik
________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

... S výslechem začali až po svátcích. Dávali mi za vinu, že jsem zatajil tu nevymlácenou směsku, co byla složena u švagra Prokopa ve stodole, a brambory, co byly v krechtu u silnice na třináctém kilometru. Směska ani brambory však zatajeny nebyly. Brambory měly být odvezeny do litultovického lihovaru. Tam ale neměli sklepy, proto jsem je musel dát do krechtů, aby nezmrzly. Kdybych je opravdu chtěl zatajit, pak bych je tam nedával.

A jak to bylo s tou směskou? Když můj staříček stavěl roku 1875 stodolu, všichni se mu smáli, co prý bude do tak velké stodoly dávat. Ale už za tatínkova hospodaření naše stodola nestačila a museli jsme odvážet slámu nebo seno do Prokopovy stodoly. To byla tenkrát stodola strýčka Isidora. Když se intenzivně hospodařilo, více se i urodilo. Naše stodola nestačila ani potom, když jsme zvýšili půdu nad chlévy a kromě toho jsem postavil i řezárnu a vedle ní kůlnu na stroje. Na půdu nad stroji se též vešlo hodně sena či slámy. Tu směsku jsme měli za humny, ale z té strany u Choltického potoka a tak, když Prokop nepotřeboval místo ve stodole, byl jsem rád, že si to tam můžeme složit. A to nejen proto, že to bylo blíž ke svážení, ale hlavně proto, že doma jsme místo opravdu už neměli. Něco zatajovat jsem neměl v úmyslu a tvrdím, že jsem nikoho nepoškodil. Jednalo se o směsku ke krmení mého dobytka a na osev mých polí. Je ale těžko slepému mluvit o barvách, a tak mi žádné vysvětlování nepomohlo a odsoudili mě na šest měsíců nepodmíněně a 20.000,- Kčs pokuty.

...

 


Naše tipy z nakladatelství Stehlík:

Nzg3ZTkw
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: