ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________
DOPORUČUJEME:
CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková
Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.
Naše cena: 206 Kč
_____________________________________________
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
______________________________________________
ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald
Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.
Naše cena: 118 Kč
________________________________________________
1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.
Naše cena: 271 Kč
________________________________________________
Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.
Naše cena: 183 Kč
Úvod »Dárkové publikace»Knihy a CD » TENKÝ LED - Karel Švestka
Krátká próza vynikajícího současného spisovatele.
ilustrace: černobílé ilustrace Miloš Kačírek
vazba: pevná bez přebalu
formát: 13x11,5 cm, 68 stran
rok vydání: 2002, vydání 1.
Anotace: Karel Švestka, tasovský bard a přítel dvou výsostných spisovatelů, Jakuba Demla a Stanislava Vodičky, nijak nezaostává za těmito dvěma zářivými postavami české literatury. V krátké próze, která později vyšla v objemnější knize Pohled z mostu, můžeme nahlédnout celé jeho mistrovství. Před našima očima ožívá kraj okolo řeky Oslavy, jehož nálady se neustále mění. Švestka, který je s krajem a lidmi v něm svázán neviditelnými, ale o to pevnějšími pouty nám v náznacích, v jemnostech zprostředkovává spodní proudy, které krajem hýbou. Číst Švestkovu prózu je velikým zážitkem.
Úryvek: ... Byli jsme u toho stolu dva, kteří zbyli. Strýc tam nebyl, chyběli Sláva Koudelka, mlynářský dělník, starý Teplý, dělník na pile, chyběli dědoušek, teta, kočí Josef se svým psem u nohou, chyběly služky, neseděl tu ani Standa, pasák dobytka, ani dvě Františkovy sestry. Příliš velký stůl pro nás dva, kteří jsme ještě zbyli, příliš velký pro samotu a ticho a opuštěnost, která tu sedávala, ale příliš malý pro vzpomínky na ty lidi, na které jsem teď myslil, a kteří všichni sedí jinde a u jiného, ještě většího stolu...
Teď na tom našem se dělaly ty nudle, které měla dělat Františkova žena, ale ta nemohla, ležela v ložnici téměř neschopna pohybu po mrtvici, která ji zastihla v létě při práci na zahradě. Padla tenkrát mezi keře rybízu a kotrče jahod a poškubávala sebou v marné snaze postavit se, na tváři úlek a děs, který se mohl zdát někomu, kdo šel kolem a uviděl ji ležet na zemi, jako pokřivený úsměv nad tím svým upadnutím, což se možná i stalo, alespoň ona si vzpomíná, že několik lidí prošlo kolem na houby nebo jen tak k vodě a věnovali jí trochu udivený nebo pobavený pohled, což jí ovšem ze země nezvedlo. Našel ji tam až za chvíli Františel, když šel ze včelína. ...