PIJTE Z NĚHO VŠICHNI – Mikuláš Vymětal a kolektiv

O titulu:

Příběh kostela u sv. Martina ve zdi, který má pro české protestanty mimořádný význam.
_________________________________________________________________________________________________________

podtitul: Kostel u sv. Martina ve zdi a víra v něm
ilustrace: černobílé a barevné fotografie
vazba: brožovaná
formát: 23,5x23,5 cm,
rok vydání: 2014, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________________

Anotace: Kostel u sv. Martina ve zdi má pro české protestanty zvláštní význam, před šestisty lety tu bylo podle tradice obnoveno vysluhování večeře Páně podobojí.
Ve sborníku, který uspořádal evangelický farář Mikuláš Vymětal, najdete studie o obnoveném vysluhování podobojí v Praze 1414 z pera D. Coufala, o historické mentalitě, která tuto změnu provázela, i o jejích teologických a společenských souvislostech (P. Keřkovský, P. Hradilek). Odborníci i zasvěcení laici vyprávějí příběh kostela (M. Wernisch, M. Vymětal), podrobné vypsání několikerých stavebních proměn rozezní historii, skrytou za současnou podobou stavby a jejích varhan (P. Mikeska, T. Růžíčka). Odkazy na donátory, které připomíná množství erbů, komentuje A. Malinovský. Martin C. Putna předestře odkaz sv. Martina.
Několik dokumentů dá nahlédnout, jak se k událostem s kostelem spojeným vztahovali kazatelé v dobách válečných. Žijící pamětníci vzpomínají na zdejší osvobodivou atmosféru i pozoruhodné aktivity od konce let padesátých. V současnosti je zas kostel u Martina ve zdi místem, kde útočiště nacházejí příslušníci nejrůznějších menšin i zahraniční příchozí.
Zásadní texty se snoubí s historkami, dokumenty evokujícími každodenní život a vzpomínkami pamětníků. Ve spojení s bohatým fotografickým doprovodem vytváří sborník mozaiku, jež zve objevit mohorstevnatý příběh i současnost tohoto jedinečného místa. Připojen je i anglický, francouzský, německý a ruský sumář.
V příloze najdou zájemci i vystřihovací model kostela.
_________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

...Židovská diaspora prožívala v Evropě velmi pohnuté dějiny. Od 11. století docházelo v evropských městech k narušování soužití mezi křesťany a Židy, takže musela být znovu vytýčena přesná pravidla pro omezení třecích ploch a rozvinutí normálního soužití.

K výraznému zlomu dochází roku 1215. Výnosem IV. Lateránského koncilu bylo židovské obyvatelstvo vykázáno do městských ghett. Židé nesměli vykonávat veřejné funkce, ani se živit řemeslnou prací. Museli nosit zvláštní oblečení nebo žlutou hvězdu, popř. kolečko či šaškovskou čepici (muslimové v evropských zemích zase žlutý turban) – dle místních nařízení. Uzavření manželského svazku mezi Židy a křesťany bylo postaveno pod hrozbu trestu smrti. Příliš na tom nezměnily ani buly Inocence IV. (1247 a 1233), ač zakazovaly trýznit, mrzačit a upalovat.

Z historických dokumentů vyplývá, že pogromy legitimizovali státníci svými písemnými nařízeními a někteří klerikové je podporovali osobní i kazatelskou iniciativou. Obojí z pogromů finančně profitovali, nešlo tedy jen o tzv. řádění luzy, jak se někdy tvrdí.   ...