ESEJE - Hans Magnus Enzensberger

O titulu:

Válka, migrace lidí apod. v ostrých esejích.

edice: Edice současné české poezie
překlad: Eseje vybral a z němčiny přeložil Jiří Stromšík
vazba: brožovaná
formát: 21x15 cm, 152 stran
rok vydání: 2008, vydání 1.

Anotace: Ostré a brilantní eseje „zázračného dítěte“ poválečné německé literatury, skvělého básníka, esejisty a překladatele se věnují závažným tématům. Válka, terorismus, tyranie médií, migrace obyvatelstva.Hans Magnus Ensensberger patří již po několik desetiletí mezi nejpozoruhodnější a také nejznámější osobnosti německé literatury. Kniha přináší ukázku jeho brilantních a velmi oceňovaných esejů v překladu Jiřího Stromšíka. Svazek obsahuje eseje: Aporie avantgardy; Na obranu normálnosti; Vyhlídky na občanskou válku; Muži hrůzy - Esej o radikálním desperátovi a doslov od Jiřího Stromšíka.

Úryvek: ... Paní Gretel S., věk sedmdesát let, dva dospělí synové, jeden mladší bratr, povolání „pracovnice úklidu“, s nárokem na důchod ve výši 384 DM měsíčně, říká: „Já bych mohla žít kdekoliv, kdyby to muselo být.“ Politický postoj: „Pořád to samý svinstvo.“ Pracuje zásadně načerno: „Daně si nemůžu dovolit, musím se starat o svý děti“ (dluhy, splátky, alimenty atd.)

Vyznačuje se výtečnou znalostí měšťanské společnosti, stačí jí pohled a podá diagnózu manželských krizí, lakoty, alkoholismu, smilstva, oportunismu, vlastnických poměrů atd. Neobává se žádných katastrof, ale neustále počítá s tím, že vypukne válka. „Vždycky jsem měla všechno, co jsem potřebovala, i po bombardování, máslo, francouzskej koňak, ložní prádlo, všechno.“

Má sklon k přerozdělování: když chybějí ramínka, přinese bez řečí ramínka z domů, kde je ramínek přespříliš. Je krajně pořádná, špínu považuje za osobního nepřítele, má tedy ideální předpoklady pro své povolání. Ideologicky je nevyzpytatelná, podle příležitosti opakuje fráze z výmarské republiky, třetí říše, poválečné doby, z Bild-Zeitungu; tento materiál však využívá bezohledně pro své vlastní účely, takže se její konstrukce podobají řadě prkenných bud, které byly postaveny ad hoc přes noc z vykradeného zbořeniště a ráno budou zase strženy. Celkový dojem: anarchistická samočinnost.

Spí od sedmi hodin večer do čtyř ráno, pak v posteli poslouchá rádio. „Až bude válka, odejdu do Stubaiského údolí, pěšky. Jeden starý známý, hoteliér, pro mě vždycky najde postel. Radím vám, dejte si stranou kilo pepře, seženu vám ho za výhodnou cenu. Pepř pochybí vždycky ze všeho nejdřív, potom ho u řezníka nebo u sedláka vyměníte za maso nebo máslo. S kilem vystačíte na celý rok.“  ...

Profil autora: Hans Magnus Enzensberger (1929), brilantní básník, esejista, překladatel, publicista, dramatik, scénárista, editor, diskutér, je jednou z nejznámějších osobností německého literárního světa. Jako polyglot se pohybuje suverénně v intelektuálním prostředí od New Yorku po Paříž. Žil kromě Německa také v Norsku, Itálii, řadu cest podnikl do Sovětského svazu (jeho první žena byla Ruska), USA, Mexika, několikrát navštívil i Prahu, kde se stýkal hlavně s Bohumilou Grögerovou a Josefem Hiršalem. Ten také pořídil první výbor z jeho veršů (Zpěv z potopy, 1963).

Do literatury vstoupil jako básník sbírkami Obrana vlků (Verteidigung der Wölfe, 1957), Zeměmluva (Landessprache, 1960) a Slepecké písmo (Blindenschrift, 1964) a jako esejista dvěma svazky Jednotlivostí (Einzelheiten I 1962, II 1963) a byl to vstup nepřehlédnutelný. Napsal minimálně dalších deset knih poesie a esjů, celou řadu her a scénářů. V současné době žije v Mnichově.