ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
___________________
Úvod »Duchovní literatura»Křesťanství a judaizmus » ZÁNIK MYŠLENKY POKROKU - Zdislaw Krasnodebski
Úvahy a pochyby o samotné ideji pokroku.
název originálu: Upadek idei postepu
překlad: Z polštiny přeložila Kateřina Tichá
vazba: brožovaná
formát: A5, 304 stran
rok vydání: 2006, vydání 1.
Anotace: „Může někdo pochybovat o pokroku? Je přeci zřejmé, že svět se mění.“ A na druhé straně: „Kam se poděli optimisté, kteří věřili ve zdokonalování lidského rodu, v jeho bezmezné poznávací schopnosti, v možnost radikálního řešení společenských problémů, v morální rozvoj lidstva? Proč bychom se měli zabývat myšlenkou pokroku, když se zdá, že pochází z jakési dosti dávné epochy, jejíž naivní optimismus už nedokážeme sdílet? Jsou to právě tyto dvě protikladné reakce na ideu pokroku, které svědčí o tom, že se jedná o aktuální problematiku, že je naše stanovisko v otázce rozvoje hodno objasnění. Tato kniha by k tomu měla přispět.“
Ve své knize Zánik myšlenky pokroku se Zdzisław Krasnodębski pouští do úvah o ideji pokroku z dosti osobité perspektivy. Jak sám autor připouští, hlavní důraz klade především na systematické pojetí této myšlenky, přičemž vychází zejména z koncepcí Immanuela Kanta, Maxe Webera a Jürgena Habermase, z jejich dějinného, společenského a politického významu. Ve snaze pokusit se charakteristiku moderní mentality, od osvícenství až po současnost, poukazuje na filosofické koncepce, jejichž vzájemný vztah není na první pohled evidentní.
Profil autora: Zdzisław Krasnodębski (1953) – sociolog a filosof, v letech 1976 – 1991 přednášel teoretickou sociologii a společenskou filosofii na Varšavské univerzitě, od roku 1995 je profesorem sociologie a dějin východoevropské a středoevropské kultury na Brémské univerzitě, od roku 2001 také na Univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě. Mezi nejdůležitější publikace autora patří: Rozumienie ludzkiego zachowania (1986, Chápání lidského chování), Postmodernistyczne rozterki kultury (1996, Postmoderní roztržky kultury), Max Weber (1999), Demokracja peryferii (2003, 2. vyd. 2004, Demokracie periférie), Drzemka rozsądnych (2006, Spánek rozvážných). Je stálým spolupracovníkem polského kulturního měsíčníku „Znak“ a deníku „Rzeczpospolita”.
