ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________
DOPORUČUJEME:
CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková
Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.
Naše cena: 206 Kč
_____________________________________________
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
______________________________________________
ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald
Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.
Naše cena: 118 Kč
________________________________________________
1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.
Naše cena: 271 Kč
________________________________________________
Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.
Naše cena: 183 Kč
Úvod »Výhodný nákup» ODPOLEDNE V JAPONSKÉ ZAHRADĚ - Mikuláš Bielik
Čtyři lidé rozpráví v krásné japonské zahradě.
ilustrace: barevné fotografie
vazba: brožovaná
formát: A5, 136 stran
rok vydání: 2008, vydání 1.
Anotace: Novela Odpoledne v japonské zahradě Mikuláše Bielika uvádí víkendový
rozhovor a vnitřní úvahy čtyř lidí v průběhu jednoho pozdně jarního
dne; ti zde bilancují své zdánlivě úspěšné životy a pečlivě skryté
touhy po opravdovosti a lásce. Střetává se tu asijský, japonský duch s
východoevropským, momenty ze soukromého života se prolínají s
pracovními i politickými momentkami, obrazy z přírody, postřehy z
mezilidských a společenských vztahů. V pozadí je skrytá touha po lásce
a snad i po porozumění. Pro přiblížení atmosféry při čtení
beletristické části je kniha doplněna o fotografickou přílohu o
zahradách v dalekém Japonsku.
Co když, možná, tam opodál v exotické zahradě v Čechách přeskočí
jiskra a třináctá komnata se pootevře…
Úryvek: ... „Jak to, že jsi ho neuchránila? Třeba jako křehká duše z uměleckého světa potřeboval ochrannou ruku. Třeba jsi mu mohla koupit pár knih o síle pozitivního myšlení,“ řekl P. Směrem k J. Ve snaze nést spoluzodpovědnost za dobrou náladu.
Zatímco P. Začal už po několikáté pohodlně usazovat na tvrdé židli svou středně rostlou postavu, J. zamyšleně odpovídala:
„Neuměl prohrávat. V tom byl nesnášenlivý. Hráli jsme tady na chatě spolu karty, šachy, vždycky muselvyhrát. Neunesl ani prohru se svou bývalou partnerkou. Nečekal od ní tak tvrdou reakci s tvrdým finančním dopadem. V určitémsmyslu byl Boží člověk. Zůstaly mi po něm dvě malé výtvarné památky. Jsou vedle v obýváku na krbové římse.“
Bylo zřejmé, že odchod umělce byl pro ni ztrátou. Vždyť i ti, co byli před ním a po něm, zdaleka nedosahovali jeho kvalit. Po jeho odchodu ho měla ráda ještě víc. Ale pocit, že by ho mohla mít částečně na svědomí, byl pro ni nepřijatelný. ...