S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.

MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299

___________________


Úvod »Beletrie» HOVORY S HAVLY - Radim Palouš


        

HOVORY S HAVLY - Radim Palouš

bazarový výtisk - sleva 60%

skladem

 

Číslo produktu: b - ISBN 80-86057-07-0
Výrobce: Nakladatelství Zdeněk Susa
Naše cena:
99 Kč (Nejsme plátci DPH)
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

O titulu:

Popis opotřebení: ošoupané desky, vnitřek dobrý
_________________________________________________________________________________________________________

Rozhovor na dálku s bratry Havlovými.


podtitul: Dálkové rozhovory s Václavem Havlem a s Ivanem M. Havlem
ilustrace: černobílé fotografie
vazba:
brožovaná
formát:
20x15 cm, 56 stran
rok vydání:
1999, vydání 1.


Anotace: Autor rozmlouval s Ivanem Havlem a sestavil „dálkový rozhovor“ s Václavem Havlem, rozhovor s ním je sestaven z jeho myšlenek publikovaných v knihách nebo v jiných rozhovorech. Kniha zajímavým způsobem přibližuje myšlenkový svět bratří Havlů.


Úryvek: ... Pravíš o sobě, Václave, jaký žes filosof; tvrdíš, že i když co chvíli filosofuješ, je prý tvé filosofické vzdělání, i když už od mládí rád čteš filosofické knihy, víc než chatrné a útržkovité! Co mám k této tvé poznámce říci? Nesedíme sice při této diskusi v téže místnosti, avšak hodlám přece jen pokračovat s tebou v rozhovoru o tom, zda a jak filosofuješ či nikoli. Protože svá dosavadní slova, i ta s filosofickým zaměřením, usiluješ vyslovovat závazně (viz tvé Slovo o slově), a protože jsi hotov za ně ručit jako za jeden celek (nenapsals, že vlastně zastáváš stále stejný názor?), odvažuji se k nim v průběhu našeho rozhovoru stále odkazovat. Budu se co nejpoctivěji snažit, abych tvůj hlas nijak nezkreslil a abych tě co nejvěrněji interpretoval v duchu celkového i dílčího kontextu tvých výkladů. Vím, žes tedy prostudoval leccos z filosofické literatury a, jak dosvědčuješ, nikoli jen abys jaksi >zaplnil< mezery ve svém vzdělání, nýbrž s vnitřním zájmem tazatele, který se ptá po základech skutečnosti, jíž a v níž žijeme. Napsals například, žes četl Patočkův „Přirozený svět jako filosofický problém“ s horečným vzrušením a žes potom prostudoval všechno, co se ti od něho podařilo sehnat. Ptám se: Nepatří vlastně k výbavě opravdu filosoficky orientovaného myslitele i hluboká pochybnost o pravosti vlastního hloubání? Vždyť filosofie je přece filo sofie, tedy nikoli sofia moudrost, ale pouze filia láska k ní, k tomu, co nemám k dispozici, po čem pouze neodolatelně toužím. Filosofie není jen jakási odbornost, je to filia, »erotická« vášeň duchovní vazby, jejíž opravdovost se nemůže přirozeně spokojit s naivním amatérismem, avšak ani sebevětší sečtělost nevysupluje nefalšovanou zaujatost věcí samou, jíž přece není počet filosofů, s nimiž se člověk seznámí. Ostatně žádný filosof se nemohl seznámit se všemi filosoficky relevantními mysliteli! Patočka mi jednou řekl, že filosofie je vlastně jedna, i když rozptýlena porůznu. Takže s pravým filosofováním lze se setkat třeba „jen“ v dialogu se Sokratem a netřeba naříkat, že s ostatními filosofy jsme se nesetkali. Či lépe: je třeba naříkat, a to neustále, vždyť tomu nás učí právě týž Sokrates: on totiž ví o svém nevědění, ví o lidské neabsolvovatelnosti filosofické pouti, ví o lidském „bytí na cestě”. Filosofování je přece pokorným hledačstvím, podřízeností tomu, co platí.

Říkáš, že to jsou věci tobě dobře známé! Rozpomínáš se na své výroky o tom, že nepokorný rozum je projevem pýchy. Řekl jsi to v souvislosti s novověkou variantou lidské namyšlenosti: moderní člověk si leckdy myslí, že zcela pochopil svět, že sám je jeho vrcholem, a dodals, že však život je ze samé své podstaty nekonečně a tajemně mnohotvárný, a není tudíž žádným centrálním mozkem ve své plnosti a proměnlivosti obsáhnutelný a neplánovatelný.

Souhlasím: přestane li filosofie setrvávat u tázání a přestane li hledat, ztratí sama sebe, svou identitu, a nebezpečně se promění v ideologii. Jakkoli je filosofie věděním celkovým, smí být vždy jen účastníkem v celku tomuto celku otevřeným, nikoli svrchovaným majitelem definitivního náhledu.

Ty na to, že vědomí širších souvislostí — a to je přece směřováním, ba posláním filosofie — nesmí mít nikdy podobu utopicky pyšného přesvědčení, že člověk může být majitelem celé pravdy o všech souvislostech, ale že musí naopak vyrůstat z hluboce pokorné úcty k nim a k jejich tajemnému řádu. ...


Naše tipy z nakladatelství Stehlík:

YTVhN
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: