STEZKAMI PŘÍRODOVĚDNÉHO POZNÁNÍ (ATLAS EXKURZÍ PO PAMĚTNÍCH MÍSTECH VĚDY V ČESKÝCH ZEMÍCH) – Tomáš Hermann, Michaela Nohejlová Zemková

O titulu:

Výpravná kniha nabízí jedinečný pohled na dějiny přírodních a exaktních věd v českých zemích – prostřednictvím míst, která nesou stopy vědeckého objevování, lidské zvídavosti i kulturní paměti.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

vazba: pevná bez přebalu
formát: 26,5x20,5 cm, 344 stran
rok vydání: 2026, vydání 1.
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:
Výpravná kniha nabízí jedinečný pohled na dějiny přírodních a exaktních věd v českých zemích – prostřednictvím míst, která nesou stopy vědeckého objevování, lidské zvídavosti i kulturní paměti. Kniha vznikla jako výstup projektu Živá mapa a volně navazuje na interaktivní mapu i putovní výstavu; v tištěné podobě však nabízí podstatně rozšířený a literárně živý „experiment“ na pomezí kulturní historie, naučné literatury a terénního průvodce.
Dvanáct tematických kapitol zve čtenáře na cestu napříč krajinou a staletími: od rozhleden, z nichž se měnila tvář kartografie, přes astronomická a kosmologická tajemství Starého Města pražského či geologické příběhy pozorované „oknem vlaku“, až po krkonošskou botaniku, aristokratická sídla nebo proměny lednicko-valtického areálu, kde se setkává svět ptáků a lidí. Nechybí ani zastavení u osobností, jako byli Barrande, Mendel či vizionáři baťovského Zlína. Každé z více než stovky zastavení propojuje konkrétní místo se širšími vědeckými, kulturními i civilizačními souvislostmi.
Bohaté ilustrace a mapy spolu s důrazem na různorodé vědecké perspektivy činí z knihy inspirativního společníka pro čtení v křesle i pro vlastní výpravy do terénu. Stezkami přírodovědného poznání je pozvánkou k objevování světa, v němž se česká příroda a krajina ukazují jako fascinující mozaika vědy, kultury a lidské zvědavosti.
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:
Barrande byl zaměstnán jako stavební inženýr na projektu prodloužení Lánské koněspřežné dráhy do Radnic a Plzně. Stavba se nikdy neuskutečnila, avšak Barrande se právě díky ní dostal do Skryjí, kde objevil mnoho zkamenělin trilobitů. Jdeme-li od řeky směrem do Skryjí, můžeme všude kolem sebe, třeba i v zářezech silnice, pozorovat horniny nejstaršího útvaru prvohor – kambria, které Barrande označoval jako období „první zvířeny“. Zkameněliny jsou zde dobře patrné, neboť jejich otisky mají vlivem oxidace rezavou barvu, a tak dobře kontrastují s modrošedou břidlicí. První zkameněliny trilobitů ale Barrande objevil už na Zlíchově, tehdy poměrně daleko za městskými hradbami Malé Strany, kde bydlel. Traduje se, že tyto první zkameněliny vyhodila Barrandovi hospodyně do smetí, avšak odlišně tuto příhodu líčí Jakub Arbes v povídce Trilobit. Onou hospodyní byla Barbora Nerudová, matka básníka Jana Nerudy. Učila Barranda česky a on ji oslovoval „Babette“. Sám Neruda zanechal ve svém díle na Barranda několik osobních vzpomínek.

Tituly podobného zaměření

CO JE NOVÉHO V BIOLOGII – Anton Markoš

 

Naše cena 216 Kč

skladem

HMOTA A TOUHA. EROTICKÁ EKOLOGIE – Andreas Weber

 

Naše cena 303 Kč

skladem

PROMĚNY POJETÍ GENU V PRVNÍ POLOVINĚ 20. STOLETÍ – Jana Poupová

 

Naše cena 369 Kč

skladem

novinka

PŘÍRODA A VĚCI – Zdeněk Kratochvíl

 

Naše cena 359 Kč

skladem

novinka