BÍLÁ KNIHA HUMANISMU – Oldřich Grünner

O titulu:

Jak vznikl svět? Jak se vyvíjel? Je možné jednoduše odpovědět?
______________________________________________________

vazba: pevná s přebalem
formát: 21x15,5 cm, 356 stran
rok vydání: 2003, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________

Anotace:

Objasňování otázek vzniku a vývoje světa, jeho přírodních a kulturních (společenských) podobností a odlišností, je pro jednotlivce velmi náročný úkol. Určování a definování tvůrčích a pořádacích principů, které prostupují přírodním a společenským světem, vždycky byla, je a bude středem pozornosti vědců, filozofů a tázajících se přemýšlivých lidí. Potíž je v tom, že snaha podávat shrnující, jednoznačné odpovědi na tak široké souvislosti může přinášet v určitých aspektech až příliš globalizující a nepřesná zjednodušení. Navzdory tomu tato kniha v určitých částech pojednává značně fundovaně o vymezené problematice, a to zvláště v těch případech, kdy jde o výklady opírající se o přírodní a exaktní vědy. Pokud jde však o výklady objasňující obecný historický vývoj lidských společností - civilizací, zde by bylo dobré znát k textu předem hodnotící stanoviska odborných recenzentů.
_________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

... Nedovedeme si dnes již jistě představit, že by kmen Čechů přepadl v Libicích Slavníkovce, podřezal jejich hrdla a nastolil nad celým východním územím Čech svou vládu. Avšak v minulém století se dvakráte rozpoutaly válečné střety mezi Němci a Francouzi. Dnes si již stěží dovedeme představit jejich opakování. Vývoj se urychluje a integrační cesty zesilují. Přesto však všude ve světě planou neustálé boje, zabíjení kmenových a národních kolektivů, a tak stále trvají skutečné, i když dosud jen lokální války. Jde o nerovnoměrnosti vývoje, včetně nerovnoměrnosti rozdělení energetického přírůstku mezi dílčími skupinami dané civilizace, převážně pak o střety na civilizačních zlomech. Stále silněji se nad ně zvedá integrační proud - i když zanechává za sebou dosud stopy krve.
Nejistota z dalšího vývoje pramení především z možností trvalého oslabování dynamiky energetického přírůstku v mnoha civilizacích, ono množství kvant energie, které může produkovat a využít v tomto civilizačním okruhu průměrný jedinec - prudce klesá - a to ještě nebereme v potaz obrovskou nerovnoměrnost v rozdělování těchto kvant energie konkrétním sociálním vrstvám.

Při známých rychlostech šíření nervového vzruchu, zde jde o milisekundy a centimetry - by i jednoduché hodnocení a rozhodnutí, jež je výsledkem jader a periferie analyzátorů a integrátorů, muselo trvat nikoliv sekundy, ale léta. Nelze se přeci domnívat, že psychická aktivita, diferencující vhodnost  či nevhodnost zevního prostředí k jakékoliv akci, se rozvíjí na podkladě jednoho či dvou reverberačních zapojení. Je známo, že dochází k několika tisícům až milionům těchto zpětných zapojení, jež se - vzhledem k rychlosti rozhodnutí - musí pak realizovat nikoliv milisekundami, ale nanosekundami v centimetru délky. Neuronální systémy musí tedy pracovat ještě jinými mechanismy než pouze solionovými - tj. musí míti jiné zdroje šíření informací, než postup iontů v tekutých roztocích.
Stále více je třeba připustit, že i v živé buňce, stejně jako v síťovinách živých buněk, existuje mimo iontovou signalizaci ještě jiná, mnohem rychlejší signalizace - a to jest signalizace elektronová a signalizace kvant pole, postupující rychlostmi blízkými rychlosti světla.

Tvůrčí a kontaktní princip přírody - jehož součástí je i lidstvo, stejně jako celá příroda je povznesena nad nedokonalá, parciální a v podstatě mylná hlediska materialismu a idealismu, vyplývající z nedokonalého poznání. Odraz je signalizace nesená energetickým dějem - myšlení je tímtéž energetickým dějem, hmota je energetický děj, člověk je energetický děj - kde je zde nějaké místo pro zastaralý dualismus hmoty a ducha? Bůh, princip, energie a hmota je jedno. Taková energie, jež stvořila čas a hmotu je všemocná v tom prostoru a čase, který stvořila a je zcela lhostejno, jakými termíny a jmény je nazývána.

Neexistence peněz, nemožnost změnit svůj osud, přísné tresty - to vše vedlo k eliminaci vnitřní agresivity v říši Inků. Zdálo by se tedy, že tato zemědělská civilizace našla již cestu, jak vyřešit nejzávažnější problém lidských vztahů. Jde však o pouhé zdání. Agresivita byla odstraněna uvnitř říše, avšak byla přesunuta vně této říše, na její okraj. Zatím co srdce říše Čtyř světových stran bylo bezpečné, na okrajích těchto světových stran se neustále bojovalo. Možno dokonce soudit, že čím více byla tlumena agresivita uvnitř civilizační sféry, tím více byla posilována na jejím okraji ve styku s cizími kmeny, národnostmi a kulturami.

...

Tituly podobného zaměření

ANTROPOLOGOVÉ V PASTI? - Martin Paleček

Může se pojem kultura nahlížený ze všech úhlů

Naše cena 251 Kč

MÝLIT SE JE BOŽSKÉ – Petr Blahut

Kniha analyzuje vývoj lidského myšlení ve vztahu k

Naše cena 269 Kč

ČESKOSLOVENSKÁ SOCIOLOGIE – Inocenc Arnošt Bláha

Vyčerpávající dějiny československé socilogie do

Naše cena 68 Kč

HLEDÁNÍ SPOLEČNÉHO SVĚTA – Zdeněk Neubauer

Neubauer chápe přírodu a s ní člověka jako

Naše cena 342 Kč