S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.
       

ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________

MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________

DOPORUČUJEME:

 CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková

Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.

Naše cena: 206 Kč

_____________________________________________

 KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová

O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.

Naše cena: 183 Kč

______________________________________________

 ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald

Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.

Naše cena: 118 Kč

________________________________________________

 YUKON QUEST - John Firth

1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.

Naše cena: 271 Kč

________________________________________________



CHRÁMOVÝ TYGR - Jim Corbett

Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.

Naše cena: 183 Kč


Úvod »Společenské vědy» VELKÉ DÍLO. NAŠE CESTA DO BUDOUCNOSTI – Thomas Berry


        

VELKÉ DÍLO. NAŠE CESTA DO BUDOUCNOSTI – Thomas Berry

img

 

Číslo produktu: ISBN 978-80-7530-331-8
Výrobce: Nakladatelství Malvern
EAN kód: 9788075303318
Naše cena bez DPH : 266 Kč
Naše cena s DPH (0 %):
266 Kč
Hlídací pes:
Hlídací pes

do košíku:
  ks  

O titulu:

Berry rozvinul evoluční kosmologii „nového příběhu“, spojující vědu a spiritualitu, která lidstvo, přírodu a kosmos pojímá jako jednu společnou evoluční událost.
________________________________________________________________________________________________________________________


název originálu: The Great Work: Our Way Into the Future
překlad: David Senetrník, Marie Vlachová, Jiří Zemánek
vazba: brožovaná
formát: 22x15 cm, 296 stran
rok vydání: 2021, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:
Thomas Berry (1913-2009) je jeden z nejvýznamnějších kulturních historiků naší doby; katolický kněz, historik a „ekoteolog“ patří mezi nejinspirativnější ekologické myslitele 20. století. Podrobně analyzoval povahu odcizení kultury a spirituality Západu. Inspirován Giambattistou Vicem, Carlem G. Jungem a Teilhardem de Chardin rozvinul společně s kosmologem Brianem Swimmem evoluční kosmologii „nového příběhu“, spojující vědu a spiritualitu, která lidstvo, přírodu a kosmos pojímá jako jednu společnou mnohotvárnou evoluční událost. Touto kosmologií otevřel pro lidstvo perspektivu nové „ekozoické doby“ jako éry jednoho integrálního společenství života.

Tato kniha je jeho klíčovým a zásadním příspěvkem k ekologickému myšlení: ukazuje, že pro uskutečnění velkého díla trvale udržitelného života potřebujeme hlubokou proměnu čtyř základních oblastí: politického a právního řádu; hospodářství a průmyslu, oblasti vzdělávání a konečně i náboženství.
________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:
Umělci mají v sobě něco divokého, něco, co je vedeno a inspirováno v samé své podstatě imaginací. Slovy Williama Blakea „božskou imaginací“. Umělec se oddává naprosté nerovnováze světa. Filosof je naproti tomu ovládán rovnováhou a harmonií věcí, rozumově argumentující inteligencí. Obojí je platné, obojí je potřebné. Vesmír je od samého počátku, a dokonce i nyní, udržován v rovnováze mezi expandujícími a omezujícími silami a nikdo neví, kdy či zda se ato tvořivá rovnováha zhroutí, nebo jestli bude pokračovat do nekonečna. A tak oba, filosof i umělec, balancují mezi těmito dvěma možnostmi.
 
V této tajemné rovnováze se vesmír a veškerá jeho velkolepost a krása stávají možnými. Právě tady se odhaluje přítomnost posvátného. Zde se nachází ona překypující hojnost, která dokázala rozhodit hvězdy po nebi s takovou uvolněností, a přece s tak dokonalou vyvážeností, každou ve vztahu k nespočetným miliardám dalších zářících fragmentů prvotní existence. Hudebníci, jež naslouchají divokým rytmům a melodiím, které se v nich vynořují, prožívají mocné síly vesmíru. Nacházíme je v Tokátě a Fuze d mol Johanna Sebastiana Bacha, v symfonii Eroica Ludwiga van Beethovena. U Vincenta Van Gogha v jeho obraze Hvězdná noc. Taková je rovněž magie Clauda Moneta v jeho evokaci mystických kvalit vodních lilií plovoucích na hladině malého temného rybníka. Architekt, který se rozhlédl po polích jižně od Paříže a skrze mlhu budoucnosti spatřil katedrálu v Chartres, musel prožívat chvíli, kdy se divoké a posvátné spojily v jediném okamžiku vize.
 
Podobnou zkušenost divokých zázraků vesmíru lze vidět v menším měřítku ve snových obrazech australských Aboridžinců. Zde v pouštních oblastech tohoto rozsáhlého kontinentu, nacházejícího se v jižních mořích, žijí lidé, kteří prožívají okolní vesmír, zvláště topografii Země, jako výraz nadpřirozených bytostí či sil, jež označují jako Sny. Jejich malby, složené z linií a bodů v nekonečné rozmanitosti vzorů, barev a tvarů, jsou v našich západních tradicích nepředstavitelné; zobrazují Snění jako tvořivé síly vytvářející krajinu a vyjadřující nejhlubšího ducha vesmíru.
 
O původních obyvatelích Austrálie se kdysi soudilo, že zcela postrádají intelektuální a kulturní dovednosti, které si spojujeme i s těmi nejprimitivnějšími národy, jež známe odjinud. Potravu měli pouze na jeden den, neměli žádná stálá obydlí ani oděvy, pouze několik nástrojů. A přesto dnes objevujeme úžasné výsledky, kterých tito lidé dosáhli ve svém pochopení fyzické a duchovní dynamiky okolního světa a v tom, jak na tuto dynamiku odpovídat. Nejvýznamnější ze všeho je skutečnost, že tito lidé „žijí ve vesmíru“.

Doslov (ukázka):

V roce 1970 založil Thomas Berry proslulé Riverdalské centrum pro výzkum náboženství (Riverdale Center of Religious Research) v Bronxu v New Yorku poblíž řeky Hudson, které vedl až do roku 1995. Krásné přírodní prostředí, v němž byla situována budova centra – s mohutným červeným dubem, který Berry vnímal jako ochranného ducha místa, včetně výhledů na dvě stě milionů let staré skalní útesy Palisády na druhé straně řeky Hudson – vytvořilo kontext pro nový posun v Berryho uvažování i v celé jeho další činnosti. Své dosavadní studium světových náboženství a kultur zde rozšířil o studium ekologie a kosmologie. Začal lidské kultury vnímat v kontextu ekosystémů a bioregionů stejně jako ve větším kontextu geologického a kosmologického času; uvědomil si totiž, že porozumění tomuto širšímu eko -evolučnímu kontextu má zásadní význam pro pochopení smyslu člověka, o které celý život usiloval.
   Riverdalské centrum se tak začalo systematicky věnovat objasňování role lidského společenství uvnitř většího integrálního společenství Země i v kontextu fungování samotného vesmíru. Studium ekologie přivedlo Thomase Berryho k hlubokému zájmu o otázky životního prostředí. V době rodícího se ekologického hnutí se aktivně zapojil do formování místního bioregionálního hnutí na ochranu řeky Hudson, a to prostřednictvím tzv. Bioregionálních svazků, věnovaných řece Hudson. Šlo o soubor publikovaných textů a map, které oslavovaly ducha této řeky a které čerpaly z tradic domorodých obyvatel severoamerického kontinentu. V roce 1984 se Berry zúčastnil první Severoamerické bioregionální konference v Ozarks v Missouri, kde vystoupil s přednáškou o bioregionalismu, která se setkala s velkým ohlasem. V návaznosti na ni začal psát texty o narůstajících ekologických problémech a výzvách, které později uspořádal do strojopisně psaných knih nazvaných Riverdale Papers. Tyto Berryho eseje se rozrostly do jedenácti svazků, které nakonec zeditoval a publikoval ve svých knihách The Dream of the Earth (1988), The Great Work / Our Way into the Future (1999), Evening Thoughts (2006), včetně dvou publikací, zaměřených na světová náboženství: Sacred Universe (2009) a The Christian Future and the Fate of Earth (2009).
   Za knihu The Dream of the Earth získal Thomas Berry v roce 1995 Lannanovu cenu za literaturu faktu. Během tohoto riverdalského období se Berryho profesní identita výrazně rozšířila. Už nebyl jen kulturním historikem či teologem. Cítil se být součástí příběhu, který byl mnohem rozsáhlejší než dva tisíce let křesťanské historie. Čím dál víc se nořil do hloubek evolučního času, který Loren Eisley nazval „nesmírnou cestou“, a zamýšlel se nad velkými proměnami Země před stovkami milionů let, kdy docházelo k destrukci života a ke vzniku nových životních forem.Tyto úvahy mu poskytly širší perspektivu pohledu na probíhající globální ekologickou krizi – zvláště na současné šesté vyhynutí, způsobené dopady naší průmyslové civilizace – a přivedly ho k první formulaci toho, co sám nazval „novým příběhem“. V roce 1978 jej poprvé představil ve svém zásadním eseji The New Story: Comments on the Origin, Identification, and Transmission of Values (Nový příběh: Komentáře o původu, identifikaci a přenosu hodnot), který vyšel jako první svazek Teilhard Studies Americké teilhardovské společnosti, kterou Thomas Berry spoluzaložil a kterou vedl v letech 1975–1987 jako její prezident.
   Ve své artikulaci nového příběhu jako kosmologického příběhu evoluce je Berry v mnohém zavázán Teilhardovi de Chardin, který ho inspiroval. V uvedeném eseji vyjádřil přesvědčení, že ze současné krize odpojení od Země – kterou chápal jako terminální fázi kenozoika – se budeme schopni vymanit a dospět k novému rozkvětu života na planetě (ekozoické éře) jen za předpokladu, že vznik, směr a účel našeho lidského života pochopíme v širším kontextu vývoje vesmíru. Jak Berry uvedl, Teilhard ho nejvíc ovlivnil svými třemi náhledy: „že vesmír má od samého svého počátku psychicko -spirituální stejně jako fyzicko -materiální dimenzi; že lidský příběh a příběh vesmíru jsou jedním příběhem a že západní náboženské myšlení se musí posunout od výlučného zaujetí spasením k novému důrazu na stvoření.“
Tento vhled předpokládal, že hmota a duch se vyvíjejí společně a že zásadní význam má pro nás péče o Zemi spíš než únik z ní. Berryho idea „nového příběhu“ vznikala v 70. letech 20. století jako jeho odpověď na otázku po smyslu člověka v pozdní moderní době 20. století, poznamenané prohlubující se ekologickou krizí. Berry v něm zdůrazňuje potřebu zásadní obnovy lidsko -pozemských vztahů. Věřil, že evoluční proces pochopený jako příběh může pomoci obnovit spojení člověka s přírodním světem, respektive se Zemí.
   Přál si nahradit moderní odcizení od přírody pocitem důvěrného vztahu se světem a vědomím zodpovědnosti. Chápal „nový příběh“ vesmíru jako komplexní základ pro rozvinutí pečující vzájemnosti mezi lidmi a vzájemně podporujícího vztahu mezi námi a Zemí. Šlo mu o vzkříšení pocitu jednoho integrálního pozemského společenství, respektive o rozvinutí pochopení, že my lidé patříme zcela do řádu stvoření jako nedílná součást většího integrálního celku, v čemž spatřoval základ pro možný rozkvět nové ekozoické éry. Thomas Berry artikuluje „nový příběh“ jako nový mýtický příběh, jako novou „funkční kosmologii“, která má aktivovat lidské energie, potřebné pro fyzické a psychické přežití a vyvolat „velké dílo“ léčení Země. V tomto smyslu by „nový příběh“ měl být ideálně vyprávěn celým lidským společenstvím planety: lidé po celém světě by si ho měli vykládat prostřednictvím svých vlastních kulturních a náboženských perspektiv.


Naše tipy z nakladatelství Stehlík:

MzIxM
Hlídací pes
Watch DOG


Informovat na e-mail při změně:


       když cena klesne pod

        když produkt bude na skladě


Zadejte Váš e-mail: