ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________
DOPORUČUJEME:
CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková
Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.
Naše cena: 206 Kč
_____________________________________________
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
______________________________________________
ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald
Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.
Naše cena: 118 Kč
________________________________________________
1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.
Naše cena: 271 Kč
________________________________________________
Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.
Naše cena: 183 Kč
Úvod »Společenské vědy» ZROZENÍ REPUBLIKY 1914-1918 - Josef Hotmar
Historie vzniku samostaného Československa.
ilustrace: hnědobílé fotografie
vazba: pevná bez přebalu
formát: 24x17cm, 432 stran
rok vydání: 2005, vydání 1.
Anotace: Kniha provází dramatickým obdobím konce habsburské monarchie a nahlíží do zákulisí vzniku samostatného Československa. Autor poutavě líčí životní osudy klíčových postav spjatých se vznikem republiky. Přestože tato kniha není historickou studií, překvapí zcela neznámými či méně známými fakty o vzniku republiky a jejích protagonistech – pragmatickém profesorovi a humanistovi, docentu práv, astronomovi a generálovi, politikovi, rusofilovi odsouzeném na smrt a muži, který se sice na vzniku Československa nepodílel, ale jako sociálně demkratický revolucionář patřil k významným českým politikům. Zrození republiky je nové dílo známého autora literatury faktu, které vychází po jeho patnáctileté odmlce.
Úryvek: ...Z tohoto hlediska je smutné i národní selhání či ztotožnění třídních zájmů hlavní dělnické strany – sociální demokracie. Setrvala na omylu zachování Rakouska, když raději ani slovem nepřipomínala potřebu přestavby říše. Bohumír Šmeral, který v tuto dobu stál de iure i de facto v čele našeho dělnického hnutí, zatím nevěřil ,,v sociální převrat jako dílo svého pokolení”, tím spíše v možnost rozchodu s Vídní ve všem všudy. Opatrné přizpůsobení se situaci, neschopnost rozpoznat pravý charakter války a zastavení veškerých zápasů o hospodářské, sociální a politické požadavky dělnictva, tento internacionalismus naruby, dovedl Šmerala k podivné pasivitě a k odmítnutí i jakékoli zahraniční akce. Sociální demokracii pak ke ztrátě charakteru skutečně revoluční dělnické strany.
Popravdě řečeno, ani Masarykovi realisté, kteří došli ve svých odmítavých stanoviscích k válce daleko a alespoň je v Čase mezi řádky naznačují, rovněž váhají a vyjadřují se krajně opatrně. Avšak ani ono zmíněné psaní mezi řádky pražskému policejnímu ředitelství neuniklo, protože již 26. září dostala redakce vážnou výstrahu; konfiskace článků byly v deníku nejrozsáhlejší a nejčastější ze všech pražských listů. 26. listopadu bude zatčen Cyril Dušek a v redakci jsou běžné policejní prohlídky již od válečného srpna.
To už na Prahu dolehly první doteky fronty, které svou krutostí zcela vymazaly lidový humor. Svatováclavské posvícení se sice ještě koná v atmosféře ,,pečte hus – přijde Rus!”, protože nejen v Čechách kolující carův manifest ,,o svobodě, spravedlnosti národů habsburské monarchie”, ale hlavně úspěchy ruských vojsk v Haliči vykonaly dobré dílo. Hlavně vzbudily naděje. Takže každá česká jednotka nastupující na frontu teď zpívá ,,červený šátečku, kolem se toč, já táhnu na Rusa a nevím proč...” A jiné se přímo bouří a je zapotřebí vojenského doprovodu s ostrými v hlavních, aby nedošlo ke vzpouře.
Objevení se prvních raněných vyvolalo v Praze šok. Nemocnice nestačí už na konci srpna. Od září slouží jako špitální zařízení i Rudolfinum. Další památné budovy čeká stejný osud. Ještě sice nedoléhají vážnější zásobovací potíže, to přijde až s nástupem zimy, ale nejistota, tíseň, ba i strach – trestnímu postihu podléhalo i mávání na transport ruských zajatců – obchází všude.
Čas přizpůsobování skončil, začala epocha soužití s válkou. Pro realisty dnem 20. září, kdy jejich vedení zasedlo v pracovně Přemysla Šámala v Hlávkově paláci ve Vodičkově ulici, hned za kavárnou pražské inteligence, zvanou Akademická. Setkání je už pečlivě zaznamenáváno policejním pozorovatelem, který se však zatím spokojil s pouhou kontrolou hlavního vchodu.
V úplném složení se realisté vlastně takto zatím sešli po prázdninách poprvé. Rozpačití, ale zároveň dychtiví. ,,Akce, akce hned, protože už nelze mlčet,” jak požaduje administrátor strany Gustav Dubský...
Profil autora: Josef Hotmar (*1933) patří k předním českým autorům literatury faktu 70. a 80. let. Napsal téměř dvě desítky knih, mimo jiné Hovory nad Seinou (1979), Poloostrov na konci světa (1989) či Poselství od gilotiny (1989).