ŠETŘÍME PŘÍRODU
Na balení knih pou-
žíváme kromě lepicí
pásky výhradně
recyklované materiály.
_______________________________
MÁTE DOTAZY? VOLEJTE:
(+420) 723 143 299
_______________________________
DOPORUČUJEME:
CO MI BÁBY POVÍDALY – Eva Marie Zitková
Historický román z doby posledních Rožmberků. Vypráví kulatá bába Anna, bylinářka a kuchařka.
Naše cena: 206 Kč
_____________________________________________
KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM - Naďa Johanisová
O alternativní, přírodě blízké ekonomice a příkladech, kde všude to už funguje.
Naše cena: 183 Kč
______________________________________________
ŠMAJDOVINKY - Vladimír T. Gottwald
Veselé a vtipné vodnické pohádky o vodníku Šmajdovi z pera známého herce V. T. Gottwalda.
Naše cena: 118 Kč
________________________________________________
1000 mil aljašskou divočinou se psím spřežením. Historie a průběh nejtěžšího závodu na světě.
Naše cena: 271 Kč
________________________________________________
Nejlepší lovec Indie vypráví... Jim Corbett píše i o dramatických zážitcích prostě a s pokorou.
Naše cena: 183 Kč
Úvod »Společenské vědy»Psychologie a psychiatrie » MYSTIKA ZÁPADU - Jan Stern
Provokativní freudovské průniky do sociologie.
podtitul: Sociologické eseje
vazba: brožovaná
formát: 19x12 cm, 328 stran
rok vydání: 2009, vydání 1.
Anotace: Proč je major Zeman méně ideologickým než Chalupáři a Notting Hill? Proč je dobře, že Sigmund Freud nevlastnil digitální fotoaparát? Co mají společného Jana Bobošíková a Julius Fučík? Co dosvědčují fantazie o homosexualitě Václava Klause? Je pivo českým národním totemem? Proč má Avril Lavigne falus a Babička Boženy Němcové ne? I takové otázky si klade esejista Jan Stern, který se freudovským pohledem snaží tentokrát obohatit především sociologii.
Úryvek: ... Ochrana stavu zdůrazněným střetem, to je trik, který odhalil již Roland Barthes. V 70. letech na něj navázal především Stuart Hall, podle nějž všemožné střety, které média zprostředkovávají (např. investigativní novináři versus zkorumpovaní politici), jsou jen vyvoláváním iluze mnohosti zájmů. Tato iluzivní mnohost je ve skutečnosti výrazem zájmu jediného: dokázat, že kapitalistické uspořádání je koneckonců jediné možné, neboli zakrýt střetem zájmů iluzivní zájmy třídní.
Pokud někomu sousloví „třídní zájmy“ zní příliš disharmonicky, řekněme třebas, že jde o zájmy, které jsou z podstaty systému neobhajitelné, a proto zakrývané a všeobecným rykem proměňované nenápadně v zájmy nevyslovitelné. Neboli: musí-li jistá část společnosti obětovat realizaci svého Já pro to, aby se uživila, a pro to, aby společnost fungovala, musí vysoce složitá společnost vynaložit maximální úsilí k tomu, aby této části společnosti nabídla obraz světa, v němž zásadní rozpor jejich životů zůstává nevysloven či je nějak skrytě kompenzován. ...