OSOBITOST ČESKÉ LITERATURY - Oleg Malevič

O titulu:

Ruský bohemista o české literatuře.

podtitul: Paralely a konfrontace
vazba: brožovaná
formát: A5, 340 stran
rok vydání: 2009, vydání 1.

Anotace: Ruský bohemista Oleg Malevič pojal do své knihy studie, úvahy a eseje, jež psal za svého vědeckého působení během téměř padesáti let. Nepodléhal oficiálním tlakům a hledal osobní přístup k literatuře blízkého a zároveň odlišného národa. Zajímal se o svéráznost české mentality i kulturního života, jež vnímal na pozadí otázek, které vyvstávaly před ruským čtenářem: ve fundované studii o Janu Nerudovi se zamýšlel nad osudy českého románu, nejvíce pozornosti však věnoval české literatuře 20. století – Karlu Čapkovi, Karlu Poláčkovi, Vladislavu Vančurovi, Milanu Kunderovi. Na někdejší Kunderově polemice s ruským emigračním básníkem Iosifem Brodským o tvorbě Fjodora Dostojevského doložil rozdílnost českého a ruského vnímání klasického románu. Kniha je doplněna autorovou bibliografií a rejstříkem.

Úryvek: ... Roku 1972, v době takzvané normalizace, která následovala po Pražském jaru, vyšel v Praze sborník O Dostojevském. Český literární vědec František Kautman - byl nucen vystupovat pod pseudonymem „Beran“ - v předmluvě sborníku píše:

Jsou díla, která dosahují ještě za života svých tvůrců olympské výše, odkud již nikdy nesestupují. Jako před oltář předstupují před ně nové a nové generace, aby jim vzdaly svůj hold. Takové je třeba dílo Goethovo. A pak jsou díla, která se rodila z těžkého, krvavého tvůrčího procesu, plna pochybností sama v sobě i mimo sebe; z principu těžce bojující ne o uznání, ale o pouhé právo na existenci. Díla, jejichž osudem je být neustále v boji, ohni polemik. Díla stokrát zavržená a stokrát nadšeně přijímaná. Vášnivě milovaná a prudce nenáviděná. Neustále zavlékaná do denních politických zápasů. Používaná jako arsenál v boji názorů a ideologií.

Právě takové bylo literární dílo Dostojevského.

T. G. Masaryk pokládal právě Goetha a Dostojevského za nejvýznačnější autory celé světové literatury. Goethe pro něj ztělesňoval klasicko-romantický ideál (Karel Čapek si správně povšiml, že ač byl Masaryk zakladatelem realistické strany a propagátorem ruského realismu, zůstával svým literárním zaměřením romantikem), ale Dostojevského považoval za největšího ze svých literárních současníků. „Je to můj zamilovaný spisovatel,“ řekl o něm rusky Slovákům Jozefu Škultétymu a Svetozáru Hurbanovi Vajanskému, když roku 1887 poprvé navštívil Turčianský Svätý Martin. ...