ZAJATCEM VE SVÉ VLASTI – Lev Razgon

O titulu:

Dvanáct povídek o zatčení a životě v táborech GULAGu patří ke klasice lágrové literatury.
________________________________________________________________________

název originálu: Něpridumannoje
překlad: Michal Siažík
vazba: pevná bez přebalu
formát: 20,5x14 cm, 312 stran
rok vydání: 2019, vydání 1.
_________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:

Memoárové vzpomínky L. E. Razgona nazvané Zajatcem ve své vlasti patří ke klasice tzv. lágrové literatury. Předkládaný výbor obsahuje dvanáct povídek, jejichž ústředním tématem je líčení atmosféry před zatčením, pobytu ve věznicích, transportu a života v táborech GULAGu. Autor mistrně propojuje perspektivu vlastního prožitku s příběhy konkrétních jedinců postižených masovým zatýkáním a terorem, stejně jako s příběhy těch, kteří se na této státem organizované mašinérii aktivně podíleli. Úvahy o mechanismech moci, útlaku a likvidaci obětí snesou srovnání s díly klasikům žánru – A. I. Solženicyna či V. Šalamova.
_________________________________________________________________________________________________________________________

Profil autora:

Ruského spisovatele a obránce lidských práv Lva Emmanuiloviče Razgona (1908–1999) zatkly sovětské orgány v dubnu 1938 a o dva měsíce později byl odsouzen k pěti letům nápravných prací. V roce 1943 byl propuštěn, nicméně brzy přišla druhá vlna zatýkání: v roce 1950 putoval opět do vězení, tentokrát za „protisovětskou agitaci“ s desetiletým trestem. Po předčasném osvobození v roce 1955 se vrátil k práci redaktora a autora knih pro děti. Jeho první autobiografické povídky s lágrovou tematikou začaly vycházet až na konci 80. let. Po společenském uvolnění v SSSR se politicky angažoval – stal se jedním ze zakladatelů společnosti Memorial, byl rovněž členem mezinárodního PEN klubu.
_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:

A vůbec, proč by měl plukovník, Rika nebo kdokoli jiný upadat do stavu nekontrolovaného úžasu nad tím, že ve vězení sedí manželka jednoho z členů politbyra? Pokud bez okolků zavírají a popravují samotné jeho členy, proč by se pak jejich manželky měly těšit nějaké imunitě?
  Moc dobře jsme věděli, že Stalin se i přes své zaujetí moderní technikou nevzdává starých zvyků. Blízcí všech jeho spolubojovníků museli být nutně pozatýkáni. V nejužším Stalinově okolí nejspíš nefiguroval jediný člověk, jemuž by nezavřeli více či méně blízké příbuzné. Kaganovičovi jednoho bratra popravili, druhý se raději zastřelil sám; Švernikovi zatkli a popravili zetě, se kterým společně žil, muže jeho jediné dcery – Stacha Goněckého; ve Vorošilově případě zatkli rodiče jeho snachy a pokoušeli se zavřít Vorošilovu manželku Jekatěrinu Davidovnu; Molotovovi jak známo uvěznili ženu, která sama byla vedoucí činitelkou… V tomto výčtu by bylo možné pokračovat… Nebylo tedy nic překvapivého na tom, že zavřeli i Kalininovu ženu.
   No a s Kalininem, s tím přestali počítat už dávno. Byl jsem na svobodě, když zatkli jeho starého a velice blízkého přítele, spolupracovníka ještě z Putilovského závodu, Alexandra Vasiljeviče Šotmana. K Šotmanově rodině jsem měl blízko, přátelil jsem se s jeho synem, od něhož jsem se také dozvěděl jisté podrobnosti, pro svou dobu, pravda, zcela obligátní. Šotman nebyl jen Kalininovým druhem, příslušníkem nejstarší bolševické gardy, vůdcem proslulé obuchovské obrany a člověkem blízkým Leninovi… Byl rovněž členem prezidia Ústředního výkonného výboru, a po formální stránce tudíž osobou nedotknutelnou, či v každém případě člověkem, jehož zatčení mělo být předsedou Ústředního výkonného výboru formálně odsouhlaseno…
   A takhle to bylo: K Šotmanovi přišli v noci a hned mu položili otázku, kterou kladli starým bolševikům – „zbraň a leninské dokumenty máte?“, načež staříka vzali s sebou. Jakmile se jeho žena dočkala rána, telefonovala Kalininovi. Michail Ivanovič se zaradoval, že slyší starou známou, a zazpíval do telefonu: „Jinečně, že aspoň ty se mi ozveš! Už víc jak týden jste mi nezavolali, ani ty, ani Šuročka, je to hanebnost, nechávat mě teď samotného. A co Šuročkovy ploténky, co děti?“
  Šotmanova žena přerušila slova bezstarostného veselí, pronášená starým přítele: „Míšo! Cožpak ty o tom nevíš? Šuru dnes v noci sebrali.“
  … Dlouhé mlčení v telefonním sluchátku, a poté zoufalý křik ubohého prezidenta: „O ničem nevím! Přísahám, že o ničem nevím!“
   Ještě téhož dne večer byla zatčena i Šotmanova žena. Kolik podobných telefonátů musel Kalinin vyslechnout?

Tituly podobného zaměření

ČEMU NÁS NAUČILA VÁLKA – Božena Komárková

Zkušenost věznění a války a vzpomínky na

Naše cena 68 Kč

EMIGRANT LÉKAŘ VYPRÁVÍ – Jiří Křížek

Životní příběh psychiatra Jiřího (George) Křížka,

Naše cena 134 Kč

BRATROVRAZI – Nikos Kazantzakis

Poprvé v češtině vydaný román inspirovaný

Naše cena 260 Kč

BLOK ELSABE – Martin Hanzlík

vazba: brožovaná formát: 19x12 cm, 200 stran rok

Naše cena 170 Kč