ZPÍVÁM JÁ A HORA TANČÍ – Irene Solà

O titulu:

Vynikající mnohovrstevný román z Pyrenejí, v němž kromě lidí vystupují i srnci, blesky i stročky.
____________________________________________________________________________

název originálu: Canto jo i la muntanya balla
překlad: Michal Brabec
vazba: brožovaná
formát: 19,5x12,5 cm, 216 stran
rok vydání: 2023, vydání 1.
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Anotace:
Postupně zazní hlasy značně odlišné, patřící srncům, stročkům, bleskům, ale i lidským bytostem. Irene Solà předkládá svůj román jako partituru, v níž dokáže každý tón rozeznít jinak, nově. Zákoutí a širé pláně katalánských Pyrenejí netvoří pouhé pozadí, ale nesmazatelně se obtiskují do všeho a všech. I věci tak výsostně lidské jako vyprávění příběhů nebo skládání poezie nepůsobí v tomto drsném prostředí nepatřičně. Naopak jsou způsobem, jakým se můžeme přimknout k tomu, co nás obklopuje.
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Profil autorky:
Irene Solà (1990) je rodačkou z malé katalánské vesnice Malla. Její dosavadní životní cesta je spojená v mnoha dalšími místy, avšak svým dílem zůstává především v Katalánsku. Za své knihy dostala různá prestižní ocení, mimo jiné cenu Evropské unie za literaturu (2019). Její dílo bylo doposud přeloženo do více než dvaceti jazyků, mezi které v roce 2023 přibyla i čeština.
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Úryvek:
Muž pocházel z jednoho domu poblíž, posazeného uprostřed hřebene, nad řekou, která byla jistojistě studená, protože se schovávala mezi stromy. Nechal tam dvě krávy, několik prasat a slepic a psa a dvě potulné kočky, ženu a dvě děti a starce. Jmenoval se Doménec. A v půli svahu měl bujný sad a u řeky špatně obdělávaná pole, to proto, že v sadu pracoval jeho starý otec, který měl záda rovná jako prkno, kdežto půdu obdělával on. Doménec si k tomuto úbočí hory přišel zkusmo zarecitovat verše. To aby viděl, jak jsou libé a jak znějí, protože když je člověk o samotě, netřeba říkat verše potichu. A onoho odpoledne, při obhlídce dobytka, našel cestou trs stročků trubkovitých, jejichž sezóna už odezněla, a nesl si je zabalené v podolku košile. Když odcházel z domu, dvounohé mládě plakalo, a ještě než vykročil, žena mu napůl vyčítavě, napůl prosebně řekla Doménecu, a Doménec stejně vyrazil. Je těžké skládat verše a pozorovat kouzlo ukryté uvnitř všeho kolem, když děti pláčou tak pronikavě jako sele stahované z kůže, z čehož se člověku rozbuší srdce, i kdyby nechtěl.

Tituly podobného zaměření

KASSANDRA A VLK – Margarita Karapanou

Prvotina autorky, román s prvky hororu, který se

Naše cena 216 Kč

PROROK - Chalíl Džibrán

Nádherná a neuvěřitelně moudrá kniha. název

Naše cena 133 Kč

ZAJATCEM VE SVÉ VLASTI – Lev Razgon

Dvanáct povídek o zatčení a životě v táborech

Naše cena 296 Kč

ZEMĚ ZPÍVÁ – Jean Giono

Vrcholné dílo autora Muže, který sázel

Naše cena 250 Kč